Před krmnou sezónou musí myslivci zkontrolovat krmelce a slaniště a dát je do pořádku. Na Blanensku mají myslivci na starosti přes čtyři sta krmelců, přes sto padesát zásypů a téměř sedmdesát napajedel. „Krmelce opravujeme každý rok. Někde jsou potřeba jen menší opravy. Na místech, kam chodí zvěře víc, přidáme další krmelec," řekl Arnošt Šmétka z drnovického mysliveckého spolku.

Do opravených krmelců tak myslivci nosí krmení už od září. „Začali jsme přikrmovat hned jak skončily žně, zvěř si totiž na zimu musí utvořit dostatečnou tukovou zásobu, aby zimu přežila," řekl jednatel okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený. Zvěř si díky včasnému a pravidelnému přikrmování podle Šmétky i zvyká, kde potravu najde. „V mrazech už si potom zvěř další zásoby tuku netvoří, spíše si je už jen udržuje. I proto je zapotřebí, aby si zásoby nastřádala už teď, před zimou," vysvětlil Šmétka.

Skladba příkrmu závisí podle Zeleného na finančních možnostech jednotlivých mysliveckých spolků. „Většinou ale myslivci přikrmují například granulemi, senem, ovsem nebo výlisky. Důležitá je i sůl, kterou zvěř olizuje, dodává jim totiž potřebné minerální látky," vysvětlil Zelený.

Dokud nezačnou mrazy, nosí myslivci do lesa i dužnaté plodiny. „Nejčastěji je to řepa nebo jablka. Když ale začne mrznout, už toto krmení vhodné není, protože voda v něm zmrzne. Zvěř z přemrzlého krmení může mít zažívací potíže," uvedl Zelený.

Aby dužnaté krmivo nezmrzlo, ukládají ho myslivci z mysliveckého sdružení Obora do krecht. „Je to v podstatě studniční skruž v zemi s poklopem, kde uložené krmivo nezmrzne," řekl předseda sdružení Jaromír Horák s tím, že letos pro zvěř sdružení nakoupilo tři tuny cukrové řepy.

Kolem Vánoc se podle Zeleného v krmelcích občas objevuje krmení, které je pro zvěř zcela nevhodné. „Lidé občas nosí zvěři něco „na přilepšenou", v žádném případě by ale neměli nosit například měkké pečivo. V krmelcích jsem ale viděl i knedlík, mandarinky nebo banány. Takové krmení může zvěři způsobit zažívací problémy," řekl Zelený s tím, že pro srny není příliš vhodná ani pšenice. „Srnčí zvěř pšenici neumí trávit," doplnil Zelený.

Podle Šmétky je také naprosto nevhodné krmení plesnivé nebo shnilé. „Někteří lidé například sice usuší chléb, ale nevšimnou si, že je plesnivý. Takové krmení může být ale pro zvěř nebezpečné," řekl Šmétka. Naopak dobré je podle obou myslivců zvěři přinést například žaludy. „Dobré jsou i kaštany nebo kvalitní seno," uvedl Zelený.

Doplňovat krmelce chodí myslivci v tomto období jednou týdně. „Zatím nenapadl sníh, takže není potřeba chodit častěji. Zvěř zatím má šanci si najít potravu i sama, okusuje například listy maliníku nebo ostružiníku. Až napadne sníh, budeme chodit přikrmovat i třikrát týdně," řekl Zelený.

Na začátku nového roku dojde řada i na léčivo. „Jsou to speciální granule, které zvěř například zbavují parazitů," dodal Horák.