Ve zmrzlé zemi, navíc pokryté sněhem, zvěř těžko hledá potravu. Proto nastupují myslivci, aby srnkám či zajícům přilepšili. „Zvěř nekrmíme, ale přikrmujeme. Nějakou potravu si samozřejmě dokáže najít sama, ale pokud zem zmrzne, je to horší, těžko si něco vyhrabe a může strádat,“ uvedl jednatel okresního mysliveckého spolku Jaroslav Zelený.

Aby si zvířata udělala tukové zásoby, začínají myslivci s přikrmováním už od konce září, u bažantů hned poté, co skončí žně. „To stačí plnit krmelce a dávat bažantům zásypy tak jednou týdně. Když ale napadne sníh a přimrzne, tak chodíme přikrmovat i dvakrát nebo třikrát týdně,“ doplnil Zelený. Krmelce jsou na stejných místech většinou už dlouhé roky, takže zvěř ví, kam jít. Přikrmování je také určitou prevencí, aby zvěř neokusovala mladé stromky.

Zvlášť před Vánocemi zastávají v některých rodinách názor, že dobře najíst by se o svátcích neměli jen lidé, ale i zvířata. Myslivci nejsou proti, ale rozhodně nedoporučují, aby lidé nosili do krmelců třeba rohlíky či zbytky od oběda. „Nejlepší je seno, může být usušený chleba, když nemrzne, tak řepa, a oves či ječmen,“ radí Zelený.

Na zvířata v lese nezapomínají děti z mysliveckého kroužku v Lysicích. „Potravu do krmelců nosíme pravidelně. Zhruba jednou týdně se ale vydám do lesa i s dětmi z lysické základní školy, které do kroužku nechodí. Spojíme to s vycházkou, besedou v lese, ukážeme si stopy a řekneme si, jak je přikrmování v zimě důležité,“ uvedl Arnošt Šmétka, který myslivecký kroužek vede. „Zrovna včera jsme si udělali takovou procházku s dětmi ze čtvrtého ročníku.

Uspořádají vždycky ve škole sbírku, donesou tvrdý chleba, jablka, kukuřici či kaštany a vyrazíme do obory,“ popsal myslivec. Ten míní, že právě v těchto dnech je potřeba zvěř přikrmovat. Sníh totiž částečně roztál a pak zase zmrzl, takže zvěř má problémy si něco vyhrabat. Lysické děti těsně před Vánocemi dokonce chystají pro zvěř speciální vánoční nadílku. Zvířatům pod některý z vyhlédnutých stromků připraví dobroty, které jim nejvíce chutnají. „Dřív je věšely na stromeček, ale vysvětlil jsem jim, že zvířata si v takovém případě jídlo nevezmou,“ dodal Arnošt Šmétka.

V zimě netrpí jen zvěř v lesích, ale i sýkorky, vrabci či kosi. Těm pravidelně plní krmítko například Alena Jindrová z Boskovic. „Sypu jim třeba slunečnicová semena, strouhanku, ovesné vločky, proso, věším jim lojové koule. Co tak mám vypozorované, hlavně sýkorkám nejvíc chutná slunečnice. Třeba kosi zase mají rádi nakrájená jablka, která si vyzobou,“ popsala.

Jako amatérská ornitoložka Jindrová radí, že když už lidé začnou ptákům na zimu přilepšovat, měli by jim zob dodávat pravidelně. „Velmi rychle si na to totiž zvyknou a když na obvyklém místě nic nenajdou, mohou v mrazech už za den bez potravy uhynout. Když nasněží a zamrzne, tak se jim jiná potrava shání těžko,“ dodala. Také u ptáků platí, že jim není možné do krmítka nasypat všechno, co zbude v kuchyni. „Ptáky nikdy nekrmíme těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem. Kuchyňský odpad a zbytky ptákům způsobují značné zažívací potíže, což může vést až k jejich úhynu,“ zdůrazňují na svých webových stránkách odborníci z České společnosti ornitologické.