Zvedneš nejvíc, vyhráváš, říká silový trojbojař Jakub Vágner

A páru tenhle jednadvacetiletý pořízek rozhodně má. Na nedávném mistrovství světa ve Švédsku skončil mezi juniory do třiadevadesáti kilo sedmý. „Ve dřepu a mrtvém tahu jsem předvedl slušný výkon, ale mám slabý bench-press. Kdybych ho zlepšil, mohl jsem dopadnout líp,“ říká student Stavební fakulty VUT Brno.

Jak jste se vlastně k silovému trojboji dostal ?

Chodil jsem cvičit do posilovny v Jedovnicích. Je tam parta, co se věnuje právě silovým sportům a trojboji. Kamarád David Gryc se mě zeptal, jestli to nechci zkusit. Tak jsem se do toho dal. Bylo to před necelými třemi lety. Teď chodím cvičit asi třikrát týdně.

Měl jste s posilováním nějaké zkušenosti z minulosti?

Do posilovny chodím pravidelně asi od šestnácti let. Od pěti let totiž hraji závodně hokej. Myslím, že tak mám pro silový trojboj dobrý základ. Hlavně silné nohy. Stavba kostry a pevné svaly jsou důležité. V tomto směru si myslím, že mi dal hokej hodně. Tělo je navíc zvyklé na zátěža jsem odolnější vůči případnému zranění.

Tajné koření i alkoholické příměsi. V Blansku soutěžili ve vaření guláše

Zkuste stručně popsat, o co v tomto sportu jde?

Je to kombinace tří samostatných disciplín, kdy se závodník snaží zvednout co nejtěžší činku. Ve dřepu, bench-pressu a mrtvém tahu. Je to částečně podobné vzpírání. Každý pokus posuzují tři rozhodčí a aby byl platný, musí ho uznat dva z nich.

A vaše nejlepší výkony?

Ve dřepu jsem zvládl činku o váze dvě stě sedmdesát pět kilogramů. V mrtvém tahu pak dvě stě devadesát. V mé váhové kategorii jsou to mezi juniory i na zahraničních akcích slušné výkony. Sráží mě ale slabý bench-press. Tam zatím zvednu jen sto padesát kilo. V celkovém součtu všech tří disciplín mám rekord sedm set patnáct kilo. Hodně důležitá je technika a taky hlava. Jsem flegmatik, ale závodní atmosféra mě dokáže vybičovat. Nejlepší výkony vždycky předvedu při závodě, ne v posilovně.

S jakou metou byste byl spokojen?

Můj sen je tři sta kilo ve dřepu a to samé v mrtvém tahu. A vylepšit bench-press.

Je pro maximální výkon důležitá strava a také regenerace?

Strava? Řada závodníků to řeší. Já moc ne. Jím všechno a nějak se neomezuji. A co se týká regenerace, chodím na masáže a do kryokomory. Tělo si pěkně protáhnu také při hokeji. Zranění se mi zatím vyhýbají. Mám jen operované koleno, meniskus. To jsem se ale zranil na hokeji. V posilovně se to snažím nepřepálit. Za rok těch závodů moc nemám. V podstatě jen tři velké. Mistrovství republiky, loni jsem byl na mistrovství Evropy a teď v červnu na mistrovství světa. V přípravě začínám s nižšími váhami a postupně přidávám. Nechci se zhuntovat a musím poslouchat tělo. Od svazu mám zaplaceného trenéra, který mi určuje tréninkové dávky.

Pálenice roztopily kotle. Ovoce je méně než před rokem

Co vás na tomto sportu nejvíc baví?

Asi to, jak se člověk postupně dokáže zlepšovat. Bojuje sám za sebe a nikdo za něj nerozhoduje, jestli bude hrát zápas nebo ho prosedí jen na střídačce. Navíc má silový trojboj jednoznačná pravidla. Zvedneš nejvíc, vyhráváš. Jednoduché a spravedlivé.

Nedávno jste nastoupil na akci Strongman Šošůvka a obhájil loňské vítězství…

Na podobné akce typu strongman moc nejezdím. Jsou tam jiné disciplíny než v silovém trojboji a riziko zranění je větší. Šošůvka byla výjimka. Jednalo se totiž o vzpomínku na kamaráda a organizátora prvních dvou ročníků Ivo Ševčíka, který loni tragicky zahynul.

Využíváte své mimořádné síly i mimo závody?

Tak při hokeji se síla hodí vždycky. Hraji v obraně a myslím si, že je docela pro útočníky problém mě obejít. Je ale fakt, že rozhodčí to dost často vidí jinak a vyloučí mě. Nehraji ale zákeřně. To není můj styl. Jen víc do těla, ale někdy je z toho prostě vyloučení. Na druhé straně se mi na bruslích kvůli posilování vytrácí rychlost. Silné ruce se mi hodí také při brigádách. Děláme zahrady a dlažbu.

Máte stejné jméno jako slavný rybář a dobrodruh Jakub Vágner. Nedobírají si vás kvůli tomu kamarádi v posilovně nebo v hokeji?

Ale jo, občas to někdo při nějaké příležitosti zahlásí. Hej rybářu! Já ale na ryby nechodím, nebaví mě to (smích).