Skupina nadšenců chce právě hrad Blansek více zviditelnit a opravit. Před šesti lety dokonce vznikl Spolek pro záchranu hradu Blansek. Zatím se toho ale moc neděje. „Uvidíme, jestli město Blansko bude podporovat nějaké opravy, nebo ne. Čeká se vlastně na to, až se náš spolek sejde a napíše ohledně Blanseku dopis městu. První konkrétní údaje budou nejspíš až na podzim po vyjádření zastupitelstva," řekl předseda spolku Karel Souček.

Blansek leží na území Moravského krasu. Vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka opravám moc nakloněný není. Platí podle něj stále dohoda ze schůzky před několika lety. „Domluvili jsme se, že přijatelná je pouze konzervace současného stavu, aby se hrad dále nerozpadal," uvedl Štefka. Je rozhodně proti jakýmkoliv dostavbám. Důvodem je podle něj chráněné území, na kterém hrad stojí. „Samozřejmě souhlasíme s tím, aby tam chodili turisté. Hrad je na turistické značce, návštěvníci tam mohou využívat altánek," dodal Štefka.

Proti větším opravám a případným dostavbám zřícenin je i historik Radim Štěpán. „Ideální je podle mě konzervace a běžná údržba, aby se například nerozpadalo zdivo. Ne ale něco ke zříceninám dostavovat, nikdy by pak ten objekt neměl skutečně vypovídající hodnotou," řekl. Ten si myslí, že stačí panely se základními informacemi a kresebnými rekonstrukcemi. „Lidé si tak udělají jasnější představu o tom, jak hrad vypadal třeba v patnáctém století," doplnil Štěpán.

Studii na uchování současného stavu a možných rekonstrukcí nechal Spolek pro záchranu hradu Blansek vypracovat už v roce 2008. Pak se pustil do drobných oprav a pořádal na hrad vycházky s výklady archeologů a památkářů. Na nic většího ale nyní nemá peníze.Pro zvětšení klikněte.

Další zříceninou na Blanensku je hrad Holštejn ležící v blízkosti stejnojmenné obce. Vede k němu turistická značka. „Není mi známo, že by se tam měly dít nějaké opravy. Omezení jsou zde hlavně proto, že hrad leží v chráněné krajinné oblasti," řekl starosta Holštejna Martin Hájek.

Milovníci zřícenin se mohou vydat také ke zbytkům hradu z třináctého století u Doubravice nad Svitavou. „Z Doubravického hradu zůstal jen kousek zdi. Momentálně se o místo nijak zvlášť nestaráme, ale je tam udělané posezení pro případné turisty," přiblížil starosta Doubravice Pavel Král.

Podobně je na tom Čertův hrádek u Olomučan. „Občas se tam někdo bezúspěšně pokouší najít nějakou původní štolu. Ta měla kdysi spojovat Čertův hrádek s Novým hradem," řekl o dění kolem zaniklého hradu starosta Olomučan Josef Smíšek. Pro turisty je místo podle něj lákavé. „Chodí tam rádi, protože jej prezentujeme na stránkách obce a v různých brožurách. Navíc tam vede turistická stezka, která byla otevřená před několika lety," dodal olomučanský starosta.

O hradu Louka u Olešnice ze čtrnáctého století, který zarůstá lesem, se moc neví. „Před dvěma nebo třemi roky jsme tam chtěli postavit rozhlednu, ale památkáři tento záměr zamítli," řekl starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Přístupnými zříceninami s otvírací dobou a programem v sezoně je Nový hrad u Adamova a hrad v Boskovicích.

Pracovníci blanenské informační kanceláře Blanka turisty nejčastěji posílají na Nový hrad a hrad Blansek. „Přímo na zříceniny se lidé většinou neptají. Jejich dotazy směřují na tipy na výlety. A Nový hrad a Blansek leží poblíž hlavních turistických tras," sdělila Martina Hejčová z informační kanceláře.

PAVLA HLOUŠKOVÁ