Poslední z nich Pavel Zouhar bydlí u Větrného mlýna v Rudici. Zde má i galerii. Už jako osmiletý měl se staršími kamarády postavenou z rudického písku pec, ve které tavili a odlévali olovo. S vlastní tvorbou začínal Zouhar již v kroužku ČKD Blansko. Vyzkoušel si řemeslo, a bylo rozhodnuto. Vyučil se slévačem. Jako učeň vyhrál celostátní soutěž slévačů v Hradci Králové a začal pracovat ve velké formovně šedé litiny v ČKD Blansko.

S rozvojem výroby a technologií se začala ztrácet originalita a fortel řemesla. Pavel Zouhar se pustil do výroby dekorativních předmětů. Zkoušel výrobky z hlíny. Modeloval, vypaloval, tvořil. Ale jako slévače jej hlína neuspokojovala. Přešel na železo, experimentoval, využíval modernější metody práce s roztaveným kovem a vytvářel plastiky.

Dnes má již ve svém uměleckém procesu spoustu technik výroby. Nejčastěji používá vytavytelný model. Budoucí plastiku vyřeže ze slévárenského polystyrenu a povrch upraví do finální podoby. Na takto připravenou plastiku nanese žáruvzdorný nátěr, připraví vtokovou soustavu. Plastiku zaformuje do samotuhnoucí pískové směsi. Naleje roztavený kov do polystyrenového modelu. Po zchladnutí se forma rozbije a plastika vyloupne. Následuje brokování (očištění). Pak nastává finální dobroušení a dopracování povrchu. Tato technika zaručuje dokonalou originalitu.

Originální uměleckou litinu vyrábí Pavel Zouhar přes deset let. Odlévá v DSB Euro Blansko a v jeho galerii můžete nahlédnout do tajů výroby drobné plastiky, svícnů, váz, postav či obrázků.

Ve svých výtvorech se nesnaží na rozdíl od jiných umělců o detail, ale spíše hybridní formou vytváří postavy, jejich pohyb, vlastnosti a nálady, ale i tvary. Fantazie je to, co nechává pracovat ve vašich představách. Proto své výtvory nepojmenovává a nechává tak prostor pro vlastní obrazotvornost každého z nás.

Výrobky Pavla Zouhara si našly cestu k milovníkům litiny nejen u nás, ale i v některých evropských zemích. Je držitelem certifikátu Moravský kras – regionální produkt.

PAVEL SVOBODA
Autor je galerista

CITÁT

„Umělec hledá, jako by hledal diamant. Musí odstranit horninu, rýt, hrabat, odhazovat neřád, kopat, navrstvit nesmírné hromady země, aby nakonec našel miniaturní kousíček čistého krystalického uhlíku. Zato je ten drobeček nejtvrdší, nejskvělejší, nejkrásnější z nerostů. Dá se s ním rýt do čehokoli, do něho ničím."

Jan Dutourd