Spolek archaických nadšenců ze Sebranic u Litomyšle se společně s místními právě pustil do ukázky ručního sečení obilí. Předvádí, jak vypadla tradiční sklizeň obilí ještě v polovině minulého století. Do akce se mohli zapojit i příchozí. „Tak pojďte děvčata. Ukážu vám, jak odběračky, tak se říkalo ženám, které za sekáči sbíraly pokosené obilí, vázaly povřísla na snopy. Takhle přičapnout, nohou na snop, kroutit a utáhnout. Tak a snopy na hromadu," velí energicky Lenka Kmošková ze Spolku archaických nadšenců.

Na kraji pole s žitem sleduje sklizeň dvaapadesátiletý Daniel Toul z Horního Smržova. „Tradiční žně, kdy se kosilo obilí ručně, tady ve vesnici pamatuju ještě jako kluk v šedesátých letech. To mi byly tak tři čtyři roky. Bylo to na poli nad Přikrylovými. Dnešní akce se mi moc líbí. Lepší oživit historii a zvyky, než podlehnout supermarketové kultuře. Určitě si kosení vyzkouším. Támhle vidím starostu. Ten má ale grif, kosí pěkně rychle," směje se muž.

Oběd při žních

Za chvíli na pole přichází Toulova osmdesátiletá maminka Miloslava se srpem. „Kdo to tady má na povel? Řekli, abych přišla v dobovém a pomohla tady při žních. Tak jsem tady," hlásí stařenka a hned se zapojuje do sbírání pokoseného obilí.

Přestávka. „Hospodáři pojďte se najíst a napít," volá Kmošková. Na občerstvení dostávají ženci napít meltové kávy z bandasky, octové vody nebo čisté. K jídlu se podávají nadýchané buchty. „To byla kdysi tradiční strava při žních. Čistá je slabší pálenka. Stejně jako buchty a oslazená octová voda dodá energii," říká Vojtěch Kmošek, předseda Spolku archaických nadšenců.

Podle něj už mají jednu dobovou žeň za sebou. „Před čtyřmi lety jsme u Sebranic ve východních Čechách pokosili jednu měřici žita. Obilí jsme pak ručně vymlátili, napekli chleba, udělali ošatky a taky doškovou střechu. V Horním Smržově jsme na jarmarku nedávno pekli chleba. Slovo dalo slovo a tak jsme tady. V této tradici bychom do budoucna rádi pokračovali a lidem přiblížili historii," dodává muž. Vedro mu prý v dobovém oděvu není. „Jsou to všechno přírodní materiály, které krásně chladí. Žádný plast," usmívá se Kmošek.

Návrat do dětství

Po přestávce a občerstvení jdou ženci stavět ze snopů panáky. „Kdepak já a kosa. To je potvora. Radši budu vázat snopy a kosení přenechám chlapům," říká jedna s odběraček Pavlína Buchtová z Valašského Meziříčí při stavění panáků. Těch udělají ženci pět. A jde se zase kosit.

S kosou se lánem žita v dobové košili a v klobouku probíjí také starosta Horního Smržova Petr Poláček. „Při žních jsem pomáhal dědovi v Dolním Smržově. To mi bylo tak jedenáct. Takže je to dnes pro mě takový poloviční návrat do dětství. Se Spolkem archaických nadšenců jsme navázali spolupráci. Řemeslný jarmark se u nás uchytil, tak proč nevyzkoušet další věci. Na podzim bychom chtěli udělat akci vaření povidel," dodává Poláček a jde zase kosit.