Pokud by pro zemědělce nepříznivé počasí dále pokračovalo, úrodu by podle něj bylo nutné sušit na sušičkách. „Náklady na sušení by se mohly vyšplhat do statisíců," upozornil Poláček.

Silné deště se nejvíce podepsaly na řepkách. „Zničily nám asi čtyřicet hektarů. Loni jsme takové ztráty neměli," přiblížil Poláček.

Ředitel zemědělské společnosti ZEAS Lysice Jiří Šafář vysvětlil, že ačkoliv současné počasí sklizni nepřeje, do konce června byly podmínky příznivé. „Obilí přirozeně začalo dozrávat, pouze v našich horních katastrech kolem Kozárova se nedostatek vláhy začal na porostech negativně projevovat. Počasí naštěstí nepřálo ani výrazně chorobám. To je důvod, proč budou letos výnosy o něco lepší," uvedl Šafář.

Neposečená pole

Letošním problémem je ale podle něj to, že dokud v červenci zem prozařovaly paprsky slunce, úroda ještě nestihla dozrát. „A pak přišel déšť. V důsledku toho nám chybí poséct ještě padesát hektarů řepky a z obilovin máme hotovou pouze čtvrtinu ploch. Je to velmi málo, na sklizeň tak ještě čeká téměř pět set hektarů. Například ze žita ještě nemáme posečený ani klas. A dokonce hrozí i zhoršení potravinářských parametrů, jak u pšenice, tak u žita," posteskl si Šafář.

Žně jsou teprve na začátku v zemědělském družstvu Skály v Benešově. „Ze čtyři sta padesáti hektarů máme posečených pouze sedmdesát. A padesát hektarů řepky nám poničil déšť. Letos se nám sklizeň výrazně opozdila, loni jsme sekli už v červenci," řekl předseda družstva Václav Pliska.

Počasí dělá vrásky na čele také ředitelce zemědělského družstva v Černovicích Vladimíre Severínové. „Mám obavy, že pokud by delší dobu pršelo a nemohli bychom sklízet obilí by překonalo období spánku. Mohlo by začít porůstat v klase, a pak zaschnout. Měli bychom velké ztráty. Zatím jsme ale se žněmi časově v normě, u nás začínají vždy později, vzhledem k poloze Černovic," objasnila Severínová.

Vidět kombajny na polích si přeje i ředitel Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík, který doufá v naplnění optimistických vyhlídek meteorologů. „Pokud by nadále pršelo, výrazně by se zhoršila kvalita potravinářské pšenice. Od poloviny týdne má být delší dobu hezky, snad nám bude počasí přát. Ačkoliv musíme poséct přes šedesát procent úrody, pokud se zadaří, za pět až šest dní můžeme mít všechno hotové," přál by si Menšík.

Dodal, že i když jsou na tom především řepky výnosově mnohem lépe než loni, jejich cena markantně poklesla. „Loni jsme měli výnos necelé čtyři tuny na hektar, letos kolem čtyř a půl tuny. Avšak cena byla deset tisíc korun na tunu, letos je kolem osmi tisíc," uzavřel Menšík.

PETRA SRSTKOVÁ