Hledaný dokument se teď náhle objevil. Došel poštou ze Znojma od anonymního odesílatele.

V Rájci byli z doručeného balíčku zaskočení. V minulých týdnech totiž na základě trestního oznámení, které podalo vedení Moravského zemského archivu v Brně, celý úřad znovu kousek po kousku prohledali. Nic nenašli.

Teď jim hledaný dokument „přistál“ přímo na stole. „Okamžitě poté, co kniha dorazila, jsme dali vědět policii a okresnímu archivu. Jeho pracovnice archiválii převzaly. Podrobnosti musím nejprve sdělit na zasedání zastupitelstva. Každopádně jsme rádi, že se kniha našla, protože se týká části historie našeho města,“ prohlásil starosta města Pavel Perout.

Návaznost zápisů

Dlouho hledané zápisy ze schůzí rady z let 1937 až 1946 převzala ředitelka Státního okresního archivu v Blansku Pavla Kapcárová a její kolegyně Milana Henzlová. „Knihu jsme nejdříve identifikovaly. Není pochyb o jeho pravosti. Zdá se, že nic nechybí, protože jednotlivé zápisy na sebe navazují,“ prozradila Kapcárová, která nepoškozenou archiválii předala do správy Moravského zemského archivu v Brně.

Tam bude dlouho hledaný dokument pečlivě uložený. „V první řadě ho převedeme do digitální podoby, aby se už nikdy nemohl ztratit,“ pousmála se nad nálezem ředitelka zemského archivu Kateřina Smutná. „Myslím, že pachatel se vylekal poté, co případ začala znovu rozplétat média a policie. Jsme rádi, že i díky tomu máme knihu zpět,“ dodala.

Zatímco pro rájecký úřad i archiváře kauza ztraceného dokumentu jeho nálezem skončila, policie dál pátrá po neznámém odesílateli. „Okolnosti doručení i nadále šetříme. Ze získaných informací vyplyne další postup,“ nechal se slyšet David Chládek z blanenské policie, která má vyšetřování na starosti.

Náhlý nález dokumentu z historie Rájce není prvním podobným případem. Už před dvěma lety pracovníci tamního městského úřadu objevili mezi starými fotografiemi druhý dlouho hledaný dokument – knihu zápisů ze zastupitelstva z let 1929 až 1946.

V souvislosti s oběma dokumenty se někteří odborníci domnívají, že mohou skrývat kompromitující informace pro rodinu Salm-Reifferscheidt – Raitzů. Údajně měly dokazovat kolaboraci Huga Salma s nacisty. Dříve nalezené zápisy ze schůzí zastupitelů tyto domněnky ovšem nepotvrdily. „Podobné to bude i s tímto dokumentem. Zápisy z rady jsou v podstatě jakýmsi předstupněm protokolů ze setkání zastupitelstva. Jejich hodnota je v tomto ohledu obsahově daleko méně cenná. Význam má pouze pro obecné dějiny Rájce,“ odtušila Smutná.

Benešovy dekrety

Stejný názor zastávají i potomci Huga Salma, kterým byl na základě Benešových dekretů zabaven rozsáhlý majetek, včetně osmi tisíc hektarů lesů a polí, zámku v Rájci-Jestřebí či zámeckého parku v Blansku.

Zásadní pro navrácení majetku, na který téměř dvacet let uplatňují restituční nároky, je znovu získání československého občanství pro zesnulého knížete. „Jsem si jistá, že nic negativního proti mému otci v tom dokumentu být nemůže. Ta kniha má navíc téměř nulovou důležitost,“ pronesla rozhodně dcera šlechtice Maria Alžběta Salm-Reifferscheidtová, která se podivuje nad způsobem nalezení ztracené archiválie. „Ten člověk se snažil důsledně zamaskovat svoji identitu. Je to jednoznačně zbabělec. Ale jsem ráda, že se dokument objevil. Aspoň už můžou ustat všechny ty povídačky, že knihu někde schováváme. Lidé se konečně dozví pravdu, tedy že v té knize nic pošpiňujícího na mého otce není,“ poznamenala.