Výkupčí však z nařízení nadšení nejsou. David Janíček, který má ve společnosti AZ Dřevokov na starosti výkup železa a barevných kovů, jej považuje za nesmyslné. „Užitek z toho budou mít asi jedině banky a pošty, které dostanou třeba třicet korun navíc za každou platbu. Paradoxní je, že lidé ty peníze stejně dostanou, jen jim je nedáme hned. Tak jaký má toto celé význam?" ptá se Janíček.

Sběrny se teď podle něj musejí připravit na zvýšení administrativní zátěže. „Dříve jsem jen vypsal lístek, kde bylo jméno, adresa a číslo občanského průkazu. Údaje jsem dal do počítače, zabralo to pár sekund. Teď budu muset vypisovat šeky, složenky, dávat trvalé příkazy k úhradě. Někteří zákazníci nám možná nebudou chtít dát svá čísla účtu a přestanou k nám jezdit," zlobil se Janíček.

Ve vyhlášce vidí nulový přínos i jednatel společnosti Šrot Gebeshuber Jiří Kelbl, která sídlí v Dolní Lhotě. „Ministerstvo vyhlášku obhajuje mimo jiné tím, že má bojovat proti nelegálním výkupnám, kterých je v Česku několik tisíc. Když o nich tak dobře vědí, tak proč je hned nezruší? Odnesou to jen poctivé výkupny," řekl Kelbl.

Podle něj bude nyní podnikání v oblasti výkupu kovů natolik omezující, že dokonce zasáhne do práv a svobod zákazníků. „Ti se již nebudou moci rozhodnout, jestli za svůj majetek chtějí hotovost. Je řada důchodců, kteří mají například na zahrádce šrot, ale nebudou chtít platit bankám poplatky," míní Kelbl.

Myslí si také, že cílem vyhlášky je postupná úplná likvidace sběren. „Jde jim o to, aby lidé nemohli prodávat kovy sběrnám, ale města a obce je od nich mohly brát zdarma. Zřizují sběrné dvory, protože vědí, že se v nich točí velké peníze," sdělil Kelbl.

Stejný názor zastává i jednatel boskovického Kovošrotu Hensl Petr Hensl. „Hodnotit vyhlášku? To bych se musel rozčílit. Lidi donutí dávat kovy zdarma do sběren, které zřizují města," podělil se o svůj názor.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková ale tvrdí, že tomu tak není. „Chceme takto odradit zloděje kovů, aby nekradli pod vidinou rychlého výdělku. Navíc nám to umožní lepší kontrolu a docílíme toho, že se nepoctivé sběrny budou opravdu zavírat. Pokud výkupna nařízení poruší, může ji krajský úřad, Česká inspekce životního prostředí nebo Česká obchodní inspekce okamžitě zavřít, popřípadě uložit pokutu v hodnotě až jednoho milionu korun," přiblížila Roubíčková.

Zákazníci výkupen mohou za odevzdaný materiál po prvním březnu dostat například stravenky. „Ty ale sběrnám nedoporučujeme, protože osoby přes ně nelze identifikovat. Na základě novely zákona o odpadech ale již bude možné prostředky získat jen bankovním převodem nebo poštovní poukázkou. Změnu bude v pondělí projednávat vláda a platit by měla nejpozději v září tohoto roku," nastínila mluvčí.

Jak bude opatření účinné, ukáže podle Roubíčkové až praxe. „Vše budeme sledovat a jsme připravení reagovat dalšími případnými změnami, úpravami legislativy a kontrolami. Na ministerstvu v této souvislosti sestavujeme tým pracovně přezdívaný malá Kobra," popsala Roubíčková. Na sběrny ale budou dohlížet také kraje a města. „Je možné, že sběrači kovů zákon stejně nějak obejdou a někteří si zřídí jeden společný účet, na který si nechají zasílat peníze. Kontroly budeme dělat tak jako dosud ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí. Bude potřeba vychytat všechny mouchy. Na dodržování pravidel by měl ale dohlížet i finanční úřad, aby nedocházelo k nějakým machinacím," sdělil vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný.

Policisté podle mluvčího blanenské policie Petra Nečesánka krok ministerstva vítají. „Pomůže nám k větší evidenci, a někteří zloději si možná krádež rozmyslí. Nejčastěji kradou v Blansku. A to hlavně rýny nebo měděné okapy z rodinných domů. V Adamově jsou terčem jejich zájmu různé technické objekty," uvedl Nečesánek.