Ten měl dosud na starosti oblast rezervace, lesního hospodářství a lesních pozemků. „Mezi nejdůležitější úkoly a téma řadím problematiku změny hospodaření na krasových plošinách, ke které došlo nedávno a ještě není vše uzavřeno. Dále pak zlepšení komunikace a spolupráce s Českou speleologickou společností a přípravu vyhlášení nové přírodní památky v lokalitě Seč u Rudice,“ řekl Deníku Rovnost Franc, který v rezortu ochrany přírody pracuje přes dvacet let.

A jak bilancuje posledních čtyřicet let jeho předchůdce Leoš Štefka? Hrdý je podle svých slov na návštěvnické centrum Dům přírody Moravského krasu, které považuje obrazně za své dítě. Otevřelo před pěti lety.

„Ale první, čeho si vážím, bylo, že se nám podařilo z kaňonů dostat automobilovou dopravu. Původně šla veškerá doprava do Blanska kaňony Suchého a Pustého Žlebu. Než jsme ji odtud dostali, trvalo to deset let. Dnes jsou to účelové komunikace a auta zůstávají na záchytných parkovištích. Ale museli jsme jít cestou kompromisů, jako turistické vláčky a lanovka. Její stavba v devadesátých letech byla hotová aféra,“ zavzpomínal nedávno v rozhovoru Deníku Rovnost Štefka.

Dodal, že když se ochránci přírody snažili ze žlebů dostat dopravu, tak se museli dohodnout se Správou jeskyní, která se bála, že přijde o návštěvníky a příjem ze vstupného, i s okolními vesnicemi, které se zase děsily, že auta začnou jezdit přes ně.

„Když jsme chtěli uzavřít Suchý Žleb, narazili jsme na odpor zejména Lažánek. Dodnes si pamatuji ty veřejné debaty, kdy mi říkali, že kvůli kytkám a broukům chci dopravu odvádět do také krasového údolí, kde jsou ale maminky s kočárky. A tak jsme kývli na lanovku. Jenomže vznikla snaha z toho udělat politickou kauzu, točily se celé tendenční pořady do televize. A mluvilo se o tom, že v přírodě chceme dělat stožáry, ale nepadlo ani slovo o tom, že v sezoně byl u Punkevky kvůli autům horší vzduch než na brněnských křižovatkách. Ale ustál jsem to. Dnes největší tehdejší oponenti lanovku chválí,“ dodal.