V současné době spásá louky v Moravském krasu několik stád ovcí. „Z toho jedno stádo tvoří zhruba čtyřicet kusů," sdělila Eva Gruberová z péče o krajinu správy chráněné krajinné oblasti. Plošně ovce za rok spasou do deseti hektarů luk. Do dalších let tam počítají s podobným počtem zvířat. Přežvýkavce je v rezervaci možné vidět od dubna do října.

Způsob ekologického hospodaření v krajině podporuje i Evropská unie. Chovatelé dostávají dotaci zhruba tři sta korun na jednu ovci. „Doufáme, že podpora bude nadále pokračovat. Kdyby spásání porostu v krasu skončilo, přišla by snaha předchozích let vniveč," doplnil Štefka s tím, že správa chráněné oblasti na to přispívá sto tisíc korun ročně.

I díky ovcím poletují v chráněné krajinné oblasti například vzácní motýli. „V Moravském krasu jsou staré pastviny, na kterých se vyvinula určitá společenství rostlin a živočichů. Jsou tu pestré a vzácné druhy. Ovce spasou vždy určitou část vegetace a pak se přesunou jinam. Vždy zůstane určitá plocha, kam mohou motýli klást vajíčka. Těžká technika by je mohla poničit," vysvětlil dále Štefka.

Letos mohli lidé vidět ovce na stráních pod Vilémovicemi, na loukách v Ostrově u Macochy, na Macošské plošině nebo kolem vstupu do jeskyně Balcarka. Ovce do krasu dodává například Zemspol Sloup. „Správa chráněné krajinné oblasti kras nám určí plochy, kam můžeme dát ovce pást. Například k Balcarce jsme letos dovezli ovce romanovské," řekl předseda představenstva Zemspolu Josef Stloukal.

Do oblasti Rudického propadání zase ovce dodal zemědělec Zdeněk Slouka. Byly tam zkraje léta. „Nyní jsme je přesunuli k hotelu Samsara v Klepačově. Jsou tam nejen jako atrakce pro turisty, ale hlavně jako takzvaná živá sekačka. Nachází se tam kolem dvaceti ovcí i s beranem," upřesnil Slouka.

Ekologickou šetrnost tohoto způsobu hospodaření v krasu oceňuje i ředitel Ekologického volnočasového centra Švýcárna u Adamova Robert Kubáň. „Je to ten nejpřirozenější způsob, pokud chceme mít v Moravském krasu zachované původní louky. Určitě je to mnohem lepší, když daný prostor spásají ovce, než aby se tam najelo s těžkou mechanikou," řekl Kubáň. Odpadá také starost, co s posečenou trávou. Při použití sekaček by se musela pálit nebo odvážet do kompostáren. „Navíc se technika všude nedostane a zbytečně zabíjí živočichy. Hlavně bezobratlé, ale třeba i žáby," dodal Kubáň.

SIMONA FEILHAUER