Místo, kde vládnou ženy. Tak by se daly s nadsázkou označit Žerůtky. V malé vesničce nedaleko Lysic totiž už rok tvoří místní zastupitelstvo jen samé ženy.

„V roce 2008 odešli ze zastupitelstva dva muži. Zůstali jsme tak jen tři a to bylo málo, nebyli jsme takzvaně usnášeníschopní. Loni v lednu jsme tedy museli mít nové mimořádné volby. A protože muži neměli o práci v zastupitelstvu zájem, sestavili jsme kandidátku jen z žen. Pět nás je v zastupitelstvu a jednu máme jako náhradnici, kdyby bylo potřeba. Je to pro Žerůtky úplná novinka, nikdy dříve tady nebylo jen čistě ženské zastupitelstvo a také tu nebyla starostka,“ popisuje zajímavou výjimečnost starostka Věra Poláková.

Ta obci šéfuje od roku 2006 a přiznává, že je s prací svých zastupitelek spokojená. „Chodí přesně, pravidelně a všechny, prostě bez problémů,“ říká s úsměvem Poláková, která v obci žije od pětašedesátého roku.

V malé vísce žijí převážně starší obyvatelé. „Nyní máme evidováno padesát pět obyvatel. Trvale tady ale žije šedesát dva lidí, jen někteří nemají nahlášený trvalý pobyt,“ vysvětluje starostka, jež si ve své obci cení hlavně hezkou přírodu a také přístup lidí k věcem, které zastupitelkyně dělají. „Vždy děláme jednou do roka veřejnou schůzi s občerstvením a lidé se zajímají, co se v Žerůtkách děje a to mě těší,“ přiznává Poláková. Zároveň však dodává, že má strach, co bude s obcí dál. „Vytvořit příští zastupitelstvo bude dost složité. Lidé v obci stárnou, ale snad se toho chopí mladší,“ doufá usměvavá žena.

Historie Žerůtek je obestřena tajemstvím. Jak přiznává místní kronikářka a také jedna ze zastupitelek Žerůtek Stanislava Potůčková záznamy v kronice jsou hodně kusé. „Nevíme, kdy Žerůtky vznikly. Asi tady ale býval dvůr, který patřil hraběti Dubskému, který měl v Lysicích zámek,“ popisuje Potůčková a doplňuje, že obecní kronika je psána až od roku 1923. „Žerůtky dříve asi patřily pod Lysice, od roku 1918 jsou nejspíše samostatné, takže potom se začala psát kronika. Jsou v ní ale velké mezery, někdy tam není mnoho let vůbec nic napsané,“ říká kronikářka a doplňuje, že Žerůtky svou samostatnost ztratily opět po roce 1977. „V obci nebyl obecní úřad, jen občanský výbor a administrativu řídily Lysice. Samostatný obecní úřad máme znovu až od roku 1990,“ vysvětluje Potůčková.

Drží tradici poutě

Žerůtky byly podle kronikářky hlavně zemědělskou obcí. „Každý tady měl nějaké hospodářství, takže v kronice se hlavně píše, co se za kolik prodávalo či jak se sousedé dohadovali, jestli někdo zoral o jednu brázdu víc nebo ne,“ prozrazuje Potůčková.

Dříve také podle slov kronikářky Žerůtky více žily. „Bývali tady hasiči, myslivci, Svaz žen a Červený kříž, postupně se ale jednotlivé spolky začaly rozpadat a teď tu není žádný. Také tu dříve žilo více lidí. Podle kroniky v roce 1948 tady bylo kolem sto devadesáti lidí. Jenže to tehdy v každém domě žilo i šest sedm lidí, zatímco dnes jeden či dva,“ dodává Potůčková.

Zachránit se však podařilo tradici poutě. „Máme kapličku zasvěcenou Panně Marii Sněžné, takže vždycky na začátku srpna je u nás pouť. Přijede kněz z Lysic, který odslouží v kapličce mši, a nechybějí také nějaké kolotoče a pouťové atrakce,“ prozrazuje Potůčková.


I když jsou Žerůtky jednou z nejmenších obcí na okrese, místní zastupitelky se snaží vesničku zvelebovat. „Vlastně až od lednových voleb jsme začali prakticky plnit předvolební program, který jsme měli v roce 2006. Ušetřili jsme mezitím nějaké peníze, takže jsme v minulém roce opravili kapličku, vyčistili rybník, opravili část chodníků, postavili novou čekárnu a také udělali střechu nad bývalým obchodem, kde se pořádá vždy v srpnu pouť,“ vypočítává starostka Poláková a doplňuje, že v minulých letech se také žerůteckým zastupitelům podařilo opravit pomník obětem první světové války a vybavit obecní úřad. „Díky penězům z Evropské unie jsme nakoupili počítačovou techniku,“ říká starostka. I na letošní rok mají místní zastupitelky plány. „Chceme vyspravit obecní úřad, hlavně vyměnit okna a dveře, pokračovat v budování chodníků a také opravit kříž u kaple,“ uzavírá Poláková.