Brambory, které chutnají jen tak s máslem, pštrosí párek, zlatavý med nebo čerstvý sýr. Malých zemědělských farem, ze kterých můžou lidé ochutnat zeleninu, mléčné výrobky a maso, je na Blanensku poskrovnu. Podle stavebního úřadu v Blansku boom bio zemědělství do okresu ještě nedorazil.

„Menší zemědělské farmy se tu staví, ale jsou to spíš výjimky, řekl bych, že na Blanensku vzniká zhruba jedna za rok. A to ještě nemusí ani být opravdová zemědělská usedlost. Stává se totiž, že lidé chtějí mít dům v určité lokalitě, která je navržená právě na výstavbu malých farem a tak si zažádají o stavební povolení na malou zemědělskou farmu. Ta ale pak funguje jako zástěrka pro stavbu rodinného domu,“ uvedl vedoucí stavebního úřadu v Blansku Petr Rizner.

K prvním farmám, které na Blanensku vznikly v devadesátých letech a udržely se dodnes, patří Pštrosí farma v Doubravici nad Svitavou. „U počátku vzniku farmy byl kolegův nápad nějak využít volné plochy u zahradnictví v Doubravici. A proč zrovna chov pštrosů? V té době jsem vařil v cizině a viděl jsem, že pštrosí maso jde na odbyt. Nechtěli jsme ale udělat stejnou chybu jako jiné farmy, které prodávali jen chovný materiál a až se naplnil trh, tak zkrachovali, proto jsme začali zpracovávat pštrosí maso, vejce, peří i kůži,“ vzpomíná jednatel farmy Marek Kubíček, který se svým společníkem Romanem Koupým farmu v roce 1996 založil.

Uživit se zemědělstvím podle majitelů farmy na Blanensku dá. „Začínali jsme na dvaceti kusech roční produkce a teď už máme kolem pěti set. Před pěti lety jsme s otevřením podnikové prodejny rozšířili nabídku o prohlídky farmy pro školy, rodiny i jednotlivce,“ dodal Kubíček.

Na počátku devadesátých let si zařídil na Blanensku malou zemědělskou farmu také Jaroslav Crhák z Bořitova, jehož česnek získal vloni v krajské soutěži Regionální potravina v kategorii Ovoce a zelenina první příčku. Podle něho je práce v zemědělství dřina, ale na uživení to stačí. „Pěstujeme brambory, česnek, cibuli, zelí, obilí, mrkev i petržel. V minulém roce farmě pomohla cena v soutěži, tak jsme se o propagaci moc snažit nemuseli. Uvidíme podle úrody, ale o regionální potravinu bychom chtěli soutěžit i letos asi s bramborami,“ nastínil Crhák.

Pomoci malým zemědělským farmám by podle něj mohly i farmářské trhy. „Jsme malá farma a je tak obtížné poslat na celý den jednoho člověka pryč, ale pomocí trhům bychom na sebe mohli lidi upozornit,“ přemítá zemědělec. Farmářské trhy naproti tomu pravidelně objíždí se svými produkty například Sedlákovi, kteří vlastní v Šošůvce kozí farmu, na níž z kozího mléka vyrábí sýr, tvaroh i brynzu už téměř dvacet let.

Na Blanensku zatím existují jen jediné takové farmářské trhy, které vznikly v září v Knínicích u Boskovic a v říjnu se přestěhovaly do Boskovic, kde byly pro nakupující otevřeny každou středu. Na jaře by si lidé mohli produkty místních farmářů koupit už po celý týden. „Středeční trh bude od jara normálně fungovat, vedle toho ale plánujeme otevřít prodejnu v jedné samoobsluze, aby byly potraviny, o které mají lidé na trhu největší zájem, dostupné každý den,“ prozradila organizátorka trhů Monika Procházková.