Vyjet do polí s kombajny se zemědělci na Blanensku chystají do dvou týdnů. Zatím nevědí, jaká letošní úroda bude. Ale tuší, že dobrá ne. Na nadprůměrnou sklizeň podobnou té loňské určitě mohou zapomenout.

Škody na plodinách způsobila hlavně letošní tuhá zima, dlouhotrvající období sucha a nečekaně silné květnové mrazy. „Výnosy obilovin budou oproti loňsku nižší o dvacet procent. První seč trav byla poloviční," uvedla ředitelka blanenské agrární komory Marcela Pokorná.

Zimní a jarní rozmary počasí na Blanensku nebyly tak ničivé jako na jihu Moravy. „Jsme ve vyšší nadmořské výšce a v největších mrazech tu ležel alespoň poprašek sněhu. Ale třeba pro sadaře byly mrazy likvidační," doplnil Kamil Vystavěl z agrární komory.

Velké škody pro pěstitele ovoce potvrzuje ředitel agrárního družstva Agrospol Knínice Ladislav Menšík. Ovocné sady družstva, z nichž značnou část tvoří višně, se rozkládají na čtyřiadevadesáti hektarech. „Vypadá to, že letos sklidíme jen asi třetinu běžné úrody. Vloni ovoce zmrzlo také, ale tentokrát to bude ještě horší," popsal.

Mráz jablka spálil

Téměř žádná jablka letos nesklidí ani v Lysicích. „Asi pětadevadesát procent jabloní nám mráz spálil," ozřejmil ředitel společnosti Zeas Lysice Jiří Šafář. Kromě ovoce v Lysicích pěstují i obiloviny, řepku, sóju, cukrovku a krmné plodiny. Letos poprvé i jetel. I tyto plodiny kombinace sucha a mrazů poničila. „Srovnání s loňskou úrodou bude obzvlášť bolestné, protože minulý rok byl velmi nadprůměrný," prohlásil Šafář.

V Letovicích květnový mráz zničil pšenici, která právě kvetla. „Kukuřice a řepa se po deštích velmi pomalu zotavují. Zřejmě už ale nedorostou do své běžné velikosti," přiblížil další škody Vladimír Dražil, ředitel Ledeko Letovice. Tamní pěstitelé s napětím čekají na půli července, kdy se vydají sklízet obiloviny, a na srpen, kdy sklidí řepku.

Nepřízeň počasí tolik nepoškodila plodiny v chladnějších částech Blanenska. Zemědělce na Drahanské vrchovině před holomrazy uchránila sněhová pokrývka. „Jsme ve výšce sedmi set metrů nad mořem. Výkyvy počasí se na našich plodinách nijak zvlášť nepodepsaly," uvedl ředitel benešovského družstva Skály Václav Pliska. Pěstují tam řepku, sladovnický ječmen, pšenici, ozimý ječmen a oves. Na šesti stech hektarech luk sklízejí také trávy a seno pro vlastní skot.

Zemědělským podnikům kvůli menší úrodě klesnou tržby a vzrostou náklady. „Cukrovka nebo kukuřice se často kvůli mrazu musela přesít," přiblížila Pokorná.

Rozsah škod podle Vystavěla můžou ještě zvýšit velká vedra a sucha. Obiloviny a řepka mohou zaschnout. Problémem ale mohou být i silné deště. „Když v době sklizně pšenice prší, voda se uloží v klasech a ty při oteplení popraskají. Z potravinářské pšenice tak rázem zůstane leda krmná," dodal Dražil.

VERONIKA MACHOVÁ