Černá zvěř se ráda stravuje na družstevních polích. „Zimní období ještě není u konce a divočáci už nám poškodili devět hektarů řepky. A to chceme za měsíc zasít kukuřici, která je láká nejvíc. Slyšel jsem, že letos bude divočáků víc než dřív. Nezbývá než doufat, že nám se to vyhne," prohlásil předseda představenstva Agrodružstva Brťov-Lipůvka Miroslav Pavlíček.

Jestli Blanensko zasáhne kalamita černé zvěře, zatím jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený není schopný říct. „V těchto dnech bachyně teprve rodí selata. Konkrétní počty nebudeme znát dříve než za měsíc, teď by bylo předčasné cokoli tvrdit. Ale pravdou samozřejmě je, že taková zima, jaká byla letos, populaci divokých prasat jednoznačně nahrává," přiznal Zelený.

Důvodů, proč se i on obává přemnožení divočáků, je několik. „V tuhých mrazech se jich tolik nenarodí a slabší jedinci je navíc nepřežijí. Nedostanou se k potravě. Tentokrát jim ale nic nebránilo se za ní vydat. Loni jsme navíc nezaznamenali ani zdaleka takový odlov jako v roce 2012," poznamenal Zelený.

Delší lány víc lákají

Divoká prasata podle něj mohou být přemnožená jen v určitých lokalitách. „Rozhodně se nedá s jistotou tvrdit, že to zasáhne zrovna Blanensko. Obavy zemědělců však chápu. Dostupnosti potravy pro divoká prasata ale částečně nahrávají sami, protože plodiny sází do čím dál delších lánů. Zvířata se v nich pohybují bez problémů," uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko.

Určité obavy přiznal i předseda Zemědělského družstva Sebranice František Slezák. „Divočáci stále migrují, takže se nedá předem určit, kterou oblast si vyhlídnou. Sami s nimi máme své zkušenosti, byť o nějaké kalamitě se hovořit nikdy nedalo. Spíš šlo o nárazová poškození některých částí pole. Především těch kukuřičných," sdělil Slezák.

Sebraničtí se tomu rozhodli přizpůsobit setbu. „Do kukuřičných polí zasejeme i obilí. To se sklízí dřív, takže po něm vzniknou holé plochy. Myslivci na ně budou chodit a divočáky střílet snadněji," podělil se o nápad Slezák.

I v Agrodružstvu Brťov-
Lipůvka už se o různé typy ochrany proti řádění divokých prasat v minulosti pokusili. Velký úspěch však neměli. „Ideální by bylo oplocení polí, ale to samozřejmě není reálné. Proto jsme vsadili na odpuzovací prostředky, jenže ty nefungovaly. Jsme rozhodnutí, že jestli nám černá zvěř i letos způsobí velkou škodu, náhradu budeme žádat po myslivcích. Právě v jejich silách by mělo být udržet populaci divočáků v normě," je si jistý Pavlíček.

V minulosti měli problémy s divočáky třeba v Adamově. Zvířata se vydávala za potravou přímo do domovní zástavby. Lákaly je hlavně brambory na zahradách u některých domů. „Naše město se nachází mezi lesy, takže je to docela pochopitelné. Komunikujeme s myslivci, ale myslím, že jakýkoli boj je svým způsobem marný. I divoká prasata potřebují potravu a recept na přírodu ještě nikdo nevymyslel," komentoval s nadsázkou hrozící situaci adamovský starosta Roman Pilát.

Zvýšení množství divokých prasat s sebou může nést i další riziko. Jmenuje se africký mor. „Například v Polsku a Litvě už se objevil, u nás zatím ne. Člověka neohrožuje, ale je to nemoc přenosná na domácí prasata. A čím víc je potenciálních nositelů viru, tím logicky hůř. Už teď se každé uhynulé prase raději zkoumá," dodal Zelený.