V těchto dnech už je ve vzduchu pomalu cítit dým bramborové natě, ovšem zemědělci a pěstitelé brambor na Blanensku s bohatou úrodou letos nepočítají. Deštivé jaro a plísně jim udělaly čáru přes rozpočet. Brambor sklidí o dost méně. Lidé si při jejich nákupu také sáhnou hlouběji do peněženky. „Letošní rok je, co se týče brambor, dost špatný. Počítáme, že sklidíme asi o třetinu méně než loni,“ řekl agronom z Corpa Olešnice Josef Kovář.

Právě olešnická společnost patří k největším pěstitelům brambor na Blanensku. Letos je osázela na padesáti hektarech polí. „Na jaře byla velká zima a pořád pršelo. V minulosti jsme poslední brambory sázeli na konci dubna. Tento rok ještě na konci května, což se samozřejmě muselo odrazit na množství a kvalitě,“ dodal Kovář.

S první sklizní začnou Olešničtí na svých polích již tuto sobotu. „První várku uděláme samosběrem. Lidé si mohou přijet brabory sami posbírat. Za kilogram zaplatí kolem pěti korun. Kombajnovou sklizeň máme v plánu příští týden. Odložit sklizeň na později je riskantní. Už mohou být přízemní mrazíky nebo zase bude pršet,“ upřesnil Kovář s tím, že o tom, kolik peněz později zaplatí lidé za brambory na uskladnění, ještě nerozhodli.

Déšť, plísně a zima

Horší úrodu hlásí i drobný zemědělec Jaroslav Crhák z Bořitova. „Zatím to vypadá, že brambor letos sklidím o třetinu méně než loni. Budou určitě dražší. Před rokem jsem je prodával za šest sedm korun, tetokrát počítám, že to bude mezi osmi a deseti korunami za kilogram,“ řekl Crhák a dodal, že díky dlouhotrvajícím deštům musel úrodu více ošetřovat postřiky proti plísním. „Plísně mi úrodu nezlikvidovaly. Brambory mám zdravé, ale jsou drobnější a je jich míň,“ upřesnil Crhák.

S plísněmi na polích měli problémy i v Olešnici. Za rok na postřiky proti plísni bramborové dali o sto tisíc víc než čekali. „Deště plísním nahrály. Za postřiky jsme museli zaplatit víc než obvykle. Na hektar to dělalo asi dva tisíce korun,“ poznamenal Josef Kovář z Corpa Olešnice. Podle něj vedení společnosti zvažuje, že v příštím roce osází bramborami podstatně menší plochu. „Poslední dva roky pro nás bylo pěstování brambor ztrátové. Jestli to dopadne stejně i letos, určitě zasadíme brambor méně nebo je nebudeme sázet vůbec. Uvidíme. Výkupní ceny brambor od obchodníků jsou pro větší pěstitele totiž dlouhodobě likvidační,“ dodal Kovář.

Jeho slova potvrdil i šéf Okresní agrární komory Blansko Kamil Vystavěl. „Pěstování brambor je v posledních letech velmi ztrátové, takže je na Blanensku ve velkém už moc zemědělců nepěstuje. I když sever našeho regionu, jako je Olešnicko, Kunštát a Letovice je typickou bramborářskou oblastí. Zlom nastal zhruba před čtyřmi pěti lety, kdy výkupní ceny brambor byly opravdu směšné,“ řekl Vystavěl.