Dobrý den, nemáte, prosím, nějaké drobné? Chtěl bych si koupit něco na jídlo, mám velký hlad. Tak nějak může vypadat prosba lidí, kteří nutně potřebují peníze a nebojí se o ně požádat neznámé kolemjdoucí. Pravidelně jí čelí mnoho lidí v Blansku. V supermarketech, na nádraží nebo při cestě Rožmitálovou ulicí.

Žebrající člověk nemusí nutně vypadat jako bezdomovec. Své o tom po nedávné zkušenosti ví třeba Tadeáš Daněk. „Stál jsem před Albertem v Blansku a oslovila mě žena se smutným výrazem a prosbou, zda bych jí nezaplatil cestu vlakem do Boskovic. Přítel ji prý vyhodil z bytu a ona se potřebuje dostat za sestrou. Souhlasil jsem pod podmínkou, že jí lístek sám koupím. Na to okamžitě reagovala, že si musí odskočit na záchod," uvedl svůj zážitek Daněk.

Začal tušit zradu, kterou mu potvrdily následné události. „Najednou jsem si všiml, že o padesát metrů dál zastavila nějakou mladou ženu, patrně se stejnou prosbou. Proto jsem se k ní rozběhl a volal, aby jí nikdo žádné peníze nedával. Následně žena pokračovala v cestě a ztratila se v hotelu Dukla. Z něj okamžitě vyšel její známý, který se uklidnil a odešel až poté, co jsem mu oznámil, že jsem volal policii," popsal svůj zážitek Daněk.

Jídlo v popelnici

Podobné situace nejsou v Blansku nijak výjimečné. Svou neblahou zkušenost s žebrajícími lidmi má například i Jiří Žerníček. „Jeden žebrák mě kdysi požádal o peníze na jídlo. Bylo mi ho líto, tak jsem mu jej koupil. Za chvíli jsem muže viděl potraviny házet do popelnice. Tehdy jsem se rozhodl, že už na ulici nikomu nic nedám," řekl muž z Blanska.

Podle blanenského místostarosty Jiřího Crhy se člověk s podobnými věcmi může setkat všude. „Nemyslím si, že by naše město v tomto ohledu nějak vybočovalo. Nezaznamenal jsem ani to, že by podobných případů v poslední době přibývalo. Na radnici nám například žádné takové stížnosti nechodí," reagoval Crha.

Daněk však s podobnými názory úplně nesouhlasí. „Studuji ve Zlíně a do Blanska už jezdím jen občas. Jenže při minulé návštěvě jsem hned na druhý den po zmíněném incidentu byl svědkem dalšího. Na vlakovém nádraží se nějaký muž vydával za slepého, nechával kolemjdoucí podepisovat podezřelou petici a poté žadonil o peníze. Když jsem mu řekl, že zavolám policii, naskočil do vlaku a rychle odjel," přiblížil mladý muž původem z Blanska.

Ani ředitel blanenské městské policie si však nemyslí, že by podobné problémy obyvatele Blanska obtěžovaly více než v jiných městech. „Takové případy se v Blansku stávají minimálně. Mají je na svědomí stále dokola ti samí lidé. Většinou bezdomovci. Takže i v tomto jsou naše pravomoci minimální. Můžeme je z místa vykázat jinam, ale třeba pokuty téměř nemají smysl," podotkl.

Uvěřit a dát takovým lidem peníze? To podle Lepky záleží na rozhodnutí a svědomí každého člověka. „Měli by si ale uvědomit, že minimálně devadesát procent z prosebníků peníze okamžitě utratí za alkohol. A opilí pak způsobují další problémy. Samozřejmě se nabízí možnost jim raději koupit jídlo, ale to dobromyslní lidé riskují urážky a vulgární jednání," podělil se o svůj názor Lepka.

Vedení oslovených blanenských supermarketů přitom odkazuje právě na pomoc strážníků městské policie. „Zákazníci by se měli v takových případech obrátit na zaměstnance našeho infocentra, kteří případně okamžitě volají policii. Ta jediná dokáže situaci nějak vyřešit," sdělil mluvčí společnosti Kaufland Michael Šperl.

Ve stejném duchu se vyjádřila i Judita Urbánková ze společnosti Ahold, která na Blanensku provozuje supermarkety Albert. „Víme, že radnice vydávají vyhlášky zakazující žebrání nebo popíjení alkoholu na veřejnosti. Na jejich dohlížení poté musí dohlížet městská policie. Její strážníci jsou jediní, kteří mají právo v nepříjemných situacích zasáhnout," konstatovala.