„Nebyl by to špatný nápad. Spíš bych uvítal ubytování pro staré lidi,“ nechal se slyšet jeden ze Zbraslaveckých, který si však nepřál zveřejnit své jméno.

Podle starosty vesničky Milana Vaněrky stála bývalá hrnčírna dva a půl milionu korun. „Vzali jsme si úvěr a ručíme rozpočtem,“ řekl Vaněrka, který je rád, že budova v centru Zbraslavce konečně patří obci. „Stojí na jednom z nejlepších míst, je snadno přístupná a není ohrožená povodněmi,“ podotkl starosta. Radní mají konečně kde uskladňovat věci. Další hospodářské budovy patřící k domu už zaplnily mantinely od kluziště, lavičky či věci dobrovolných hasičů.

V budoucnu by měl dům přilákat do regionu víc turistů. „Uvažujeme nad tím, že bychom tam zřídili z části muzeum hrnčířství nebo penzionek asi pro šest starších obyvatel Zbraslavce, aby se do domu pro seniory nemuseli stěhovat z regionu pryč,“ sdělil Vaněrka.

Že si staří lidé těžko v nových domovech zvykají potvrdila i ředitelka černohorského Domu pro seniory Věra Veselá. „Je to problém. Pro starší lidi je obtížné vyrovnat se s novinkami a přesunutí člověka z jeho přirozeného prostředí mezi ně patří. Domovy pro seniory jsou navíc kolektivní zařízení, kde by spolu lidé měli vycházet,“ sdělila Veselá, podle které záleží na každém jednotlivci, jak se se změnou vyrovná. „Záleží i na jeho zdraví a schopnosti se o sebe postarat,“ podotkla Veselá.

Vidina muzea hrnčířství se zalíbila ředitelce Muzea Blansko Evě Nečasové. „Hrnčířství lidi láká. Chtělo by to místní aktivitu. protože v oblasti kolem Kunštátu hrnčířství velmi vzkvétalo,“ míní ředitelka a dodala, že na Blanensku mohou lidé zhlédnout olomučanskou keramiku, další skvosty se vystavují v Letovicích. Nejznámější je ale kunštátská keramika, jejíchž druhů je spousta.