Je zavřený a chátrá. To vše kvůli majetkoprávním sporům mezi městem a jeho bývalým provozovatelem. Ty se táhnou dlouhé měsíce. Nyní město konečně jasně říká: Chýše musí do konce října zmizet.

Letovičtí radní odstranění dřevěných staveb ve skanzenu požadují po jejich majiteli. Stavby totiž stojí na pozemcích města. Nájemní smlouvu Letovičtí bývalému provozovateli Isarna, Simoně Hruškové, vypověděli již loni.

K radikálnímu kroku se Letovičtí rozhodli po pondělním jednání rady. Podle místostarosty Radka Procházky proto, že další jednání s bývalou majitelkou Isarna bylo již delší čas na mrtvém bodu. „Paní Hruškové, které zmíněné stavby patří, pošleme výzvu k jejich odstranění. Uvidíme, jak na ni zareaguje. Chýše a další stavby ve skanzenu v tuto chvíli ovšem sami zbourat nemůžeme. Stále jsou jejím majetkem,“ řekl Procházka.

Zároveň přiznal, že kam bude případ směřovat, nedokáže odhadnout. „Je to složitá záležitost a musíme se poradit s právníky. Pokud majitelka na výzvu nezareaguje, podnikneme další právní kroky,“ poznamenal místostarosta.

Simona Hrušková si pozemky od města pronajala na padesát let. V roce 2000 společně se svým tehdejším přítelem Alešem Olesovem postavili v bývalém lomu keltský skanzen.

Za osadu miliony

Po rozchodu s Olesovem chtěla Hrušková před časem přepsat nájemní smlouvu právě na něj. Neúspěšně. „Já jsem chtěla, aby Isarno pokračovalo. Přepis nájemní smlouvy na pana Olesova město ale zamítlo. Už to jde mimo mě. Nájemní smlouvu mi ukončili loni,“ řekla Hrušková s tím, že se byla ochotná skanzenu se stavbami ve prospěch města vzdát. „Jenže radní mi za osadu nabídli padesát tisíc korun. To přitom není ani cena palivového dříví, ze kterého jsme chýše a ohrady ve skanzenu postavili,“ poznamenala Hrušková s tím, že cenu, kterou sama za osadu navrhla, komentovat nebude. Stejně jako výzvu k odstranění staveb. „Z radnice ještě žádný papír nemám. Takže je těžké k tomu něco říct. Každopádně se poradím s právníkem a s radními ještě určitě budu jednat,“ dodala žena.

Podle starosty Letovic Vladimíra Stejskala chtěla Hrušková od města za osadu Isarno osm milionů korun. „To je pro nás absolutně nepřijatelná suma,“ okomentoval požadavek Stejskal.

Město chtělo pozemky pod keltskou osadou Isarno pronajmout někomu jinému. „Hlavním požadavkem z naší strany byla dohoda případného nájemce s bývalou provozovatelkou Isarna ohledně dřevěných staveb a dalších majetkoprávních vztahů. Do dnešního dne se nikdo, kdo by tuto podmínku splnil, nenašel. Do výběrového řízení se přihlásil i pan Olesov, ale rovněž nesplnil naše podmínky,“ dodal Stejskal.

K možnosti, že do areálu případně investuje své peníze město, je Stejskal v tuto chvíli skeptický. „Na to nemáme. Ale v případě rozumného projektu jsme ochotni ho nějakým způsobem podpořit. Isarno totiž bylo pro turisty atraktivní a je škoda, že dopadlo takto,“ uzavřel Stejskal.

Ještě před dvěma lety byla osada častým cílem turistů ze širokého okolí. „Než se otevřel letovický zámek, bylo Isarno s pestrým programem místem, po kterém se turisté nejvíc ptali,“ řekla Barbora Bolomská z letovického infocentra. O tom, že letošní sezonu je Isarno mimo provoz, však turisté dlouho nevěděli. Na oficiální stránkách skanzenu se tato informace objevila až koncem léta. „Turisté se v íčku ptají, co je s Isarnem, proč je zavřené, a že je to škoda,“ dodala Bolomská.