Ráječko stolárnu kupovat nebude. V pátek večer to na mimořádném zasedání jednomyslně odsouhlasilo zastupitelstvo obce. Bývalou stolárnu i s přilehlými budovami a pozemky tak majitel nejspíš prodá kupci, který mu za areál nabídl pět miliónů korun.

Mimořádné zasedání bylo svolané narychlo. Zastupitelstvo mělo na rozhodnutí o koupi necelých čtrnáct dní. „Já jsem od začátku areál koupit nechtěl, protože vím, že jsou tam nějaké dluhy a podobně. Ale mlčel jsem, abych neovlivňoval rozhodnutí ostatních zastupitelů. Také lidi si zaslouží dostat prostor a vyjádřit svůj názor. Aby pak nepřišli s tím, že jsme to celé jen šmahem smetli ze stolu,“ vysvětlil starosta Ráječka Vít Rajtšlégr, proč koupi nezamítl hned v počátku, když stolárnu místní podnikatel Petr Trávníček obci nabízel.

Minulý týden vedení Ráječka také udělalo anketu o tom, zda stolárnu koupit, nebo ne, a případně co s ní poté udělat. Už nyní totiž má obec u Trávníčků uskladněné jedno hasičské auto a další věci. „Sedmdesát procent bylo pro koupi areálu, třicet procent proti. Ať však lidé odpovídali tak či onak, spousta z nich připojila i připomínku. Například ti, co nesouhlasili, napsali, že koupit by se to dalo, ale jen za nižší částku než čtyři a půl miliónu, která byla dohodnutá,“ podotkl starosta.

Rozhodnutí zastupitelstva zajímalo asi šedesát lidí, kteří v pátek na zasedání dorazili. Z otázek a připomínek, které se sypaly především na hlavu prodávajícího Petra Trávníčka, však bylo jasné, že se jedná převážně o ty, kteří s prodejem zásadně nesouhlasí.

Přehnaná panika

Nabídka jim připadala drahá, využití stolárny zatím neurčité, panika ze stěhování nepřizpůsobivých občanů do obce přehnaná. „Hledal jsem si na internetu nějaké informace o stěhování Romů z jednoho města do jiného. Zatímco výhrůžek stěhování bylo hodně, jediné skutečné stěhování mezi městy bylo z Olomouce do Jeseníku, jinak nikde. Proč by se tedy měli stěhovat právě sem?“ zněla jedna z otázek.

Trávníček odpověděl, že podezření získal kvůli otázkám realitní makléřky, která se na stolárnu nedávno přišla podívat. Kupec v jejím zastoupení nabídl Trávníčkovi za areál pět miliónů korun. „Zajímalo ji jen, kolik pokojů se dá v penziónu udělat, mluvila o padesáti až šedesáti pokojích, to by byly jen malé špeluňky. Nezajímalo ji ani okolí, třeba blízkost Moravského krasu. Vždyť to musí zajímat každého, kdo chce udělat penzion pro rekreaci, kam se dá jít na výlet. Také mě zarazilo, že na úpravy penzionu má kupec vyhrazené dva milióny, na luxusní penzión v takovém rozsahu by ale potřeboval miliónů dvacet,“ namítl Trávníček a doplnil, že než by prodal areál pochybnému zájemci, nabídl jej nejdřív i Ráječku.

Podle Trávníčkových slov však celé zasedání bylo jen divadlo. „Mrzí mě, že s námi hráli komedii. Den před zasedáním nám totiž přišla textová zpráva od člověka, který je absolutně nezávislý a s celou věcí ani s Ráječkem nemá nic společného. Napsal ale, že zastupitelstvo už je rozhodnuté nic nekupovat,“ odvětil Trávníček a doplnil, že ani výsledek ankety, která dopadla v jeho prospěch, ani případná diskuze na zasedání tak nemohly rozhodnutí zastupitelstva už nijak ovlivnit.

Petr Trávníček s největší pravděpodobností areál brzy prodá původnímu zájemci. „Prodáme ji už z principu a pak se asi odstěhuji z Ráječka pryč. Ale je to těžké. Nevím, co se s areálem stane, a záleží mi na mé rodině, která žije všude okolo. Aby oni neměli nějaké problémy v budoucnu,“ váhá Trávníček.