Práci dobrovolnice bere i jako zkušenost. „Nákazy se v nemocnici nebojím. Větší hrůzu mám z cestování,“ povídá Hulalová.
Pomáhá na interním oddělení kardiologie, kde se lidé léčí s různými srdečními onemocněními. „Ze začátku jsem byla sestrám vždy k ruce a vypomáhala s tím, co bylo zrovna potřeba. Ať už se jednalo o doprovod pacienta na vyšetření, natočení EKG nebo samotného odběru krve,“ líčí náplň práce v nemocnici dívka.

Nyní zaskakuje za chybějící sanitářky. U pacientů má na starosti například ranní hygienu, měření teplot, rozvážení stravy nebo odvážení vzorků krve a moči. „Je to trošku jiná práce, než jsem zvyklá z praxe všeobecné sestry. Jiné to není jen ve změně činností, které vykonávám, ale především v tom, že na směně tuto práci dělám sama. Vše jen na mě a za vše si také zodpovídám,“ vysvětluje Hulalová.
Největší odměnou v nouzovém stavu je podle ní zpětná vazba od zaměstnanců nemocnice a především od pacientů. „Všichni vědí, jaká je situace ohledně epidemie koronaviru a práce lékařů a zdravotnického personálu si váží. Zejména starší lidé mi děkují a říkají, že mají vnoučata v mém věku. Nedokáží si představit, že by byla v první linii. Já osobně jsem ráda, že mohu alespoň trochu ulevit zdravotníkům v nemocnici. Pomáhat druhým je moje poslání a také radost,“ dodává studentka.

Nyní je však v situaci, kdy si bude muset zřejmě prodloužit studium. Výuku stejně jako její výzkum k bakalářské práci totiž koronavirová epidemie vážně nabourala. „Vyplnění dotazníků v domovech pro seniory se mi komplikuje. Mají tam teď úplně jiné starosti. Uvidíme, jak to dopadne,“ uzavírá Hulalová.