První výsledky z projektu budou známy v únoru příštího roku. Podle nich se v Blansku rozhodnou, co by na úřadě mohli zlepšit.

„Model CAF je jednou ze základních metod, která slouží ke zlepšování činnosti organizace. Je založena na sebehodnocení podle různých kritériích a důkazů a na rozdíl od podobných nákladných průzkumů zvenku, není ani finančně náročná,“ popsal vedoucí odboru kanceláře tajemníka blanenské radnice Jiří Kučera.

V modelu CAF budou na úřadě postupovat v několika etapách. Po zhodnocení a zjištění nedostatků sestaví akční plán na jejich odstranění a po jeho naplnění následuje opětovné zhodnocení. I když by první výsledky měly být známy už za dva měsíce, model CAF má podle Kučery zlepšit práci úředníků dlouhodobě. „Model sebehodnocení funguje na některých radnicích už mnoho let. Naším cílem je dosáhnout toho, aby se hodnocení dělala průběžně tak každé dva roky,“ uvedl Kučera.

Že by si zaměstnanci při hodnocení svého vlastního úřadu výsledky přilepšovali, podle Kučery nehrozí. „Na proškolené pracovníky dohlíží externí konzultant a sebehodnocení se dělá podle tabulek na základě jasných důkazů, ošidit se nedá,“ dodal Jiří Kučera. V čem blanenský Městský úřad vyniká a jaké jsou naopak jeho slabiny, ještě hodnotící tým přesně říct nedokáže. „Na výstupy z projektu je ještě brzy. Podle dosavadních zjištění ale podle srovnání s ostatními úřady nezaostáváme. Naše nedostatky jsou spíš formálního rázu, například ve vnitřní komunikaci mezi odbory, pozitivní výsledky zato máme v komunikaci navenek,“ řekl Kučera.

Na zavedení modelu CAF, který na blanenském úřadě v rámci dvou kol sebehodnocení probíhá od září letošního roku do konce října roku 2012, získali v Blansku přes čtyři sta tisíc dotaci, dalších patnáct procent z celkové částky doplatí z rozpočtu města.