Zahradnictví v blanenské ulici Poříčí u řeky Svitavy naproti Kauflandu nekončí. Alespoň prozatím. Vedení města totiž prodloužilo provozovateli zahradnictví, zemědělské společnosti ZERA Rájec, nájemní smlouvu. Ta původní totiž společnosti vypršela už před rokem. Až do letošního října ale běžela roční výpovědní lhůta.

Pozemky, na kterých zahradnictví hospodaří jsou v majetku města. Na nich ale už dlouhá léta stojí skleníky a další stavby, jejichž vlastníkem je ZERA Rájec. K loňskému říjnu ale dostala společnost od města výpověď z nájmu. „Chceme tak vylepšit příjezd do města, který nevypadá zrovna dobře. Dále můžeme toto místo nabídnout investorům a získat tak peníze do městské pokladny, abychom měli peníze na opravy a nejrůznější plány," zdůvodnil tehdy výpověď z nájmu blanenský starosta Lubomír Toufar.

Zahradnictví ale usilovalo o své zachování. V případě jeho zavření totiž mohlo o práci přijít až dvacet zaměstnanců. Stavby na pozemcích má navíc ve svém vlastnictví provozovatel zahradnictví. „Jednání o tom, co s pozemky bude dál tak uvízla na mrtvém bodě. ZERA si totiž za skleníky a další stavby na pozemku řekla vysokou částku, kterou za ně město nemůže dát. Naproti tomu ale zase pozemky nechce odkoupit," vysvětlil Toufar.

Výroba jídel

Obě strany tak přistoupily k podepsání dodatku nájemní smlouvy. „Došlo k navýšení nájemného, ale jinak má nyní ZERA pozemky pronajaté na dobu neurčitou, tentokrát ale už s kratší výpovědní lhůtou na tři měsíce," dodal Toufar.

Zahradnictví tak jede dál tak jako doposud. „Jsme rádi, že to takhle dopadlo, ale víme, že je to pravděpodobně jen dočasný stav. Navíc tříměsíční výpovědní lhůta je pro zahradnictví velmi krátká. Když totiž například teď něco nasadím a dostaneme od města výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou, nestihnu úrodu na jaře sklidit. Musela by se potom tedy s městem nejspíš řešit nějaká finanční kompenzace," řekla vedoucí zahradnictví Tamara Kriklová.

Zatím však zahradnictví funguje normálně. „Teď se připravujeme na Dušičky a máme i zasazeno na jaro," konstatovala Kriklová.

Od využití pozemků pro obchody ale město neupustilo. „Je to už zavedeno i v územním plánu. Nicméně nyní je to tak, že případný investor se bude muset majetkově vypořádat přímo se společností ZERA," přiblížil blanenský starosta.

Návrh, jak pozemky využít, má například Lubomír Kropáček ze společnosti Help me and family. „Podle mě není dobré zastavět úrodnou půdu dalšími obchody a navíc vzít v této neutěšené době lidem práci. Pozemky se skleníky by navíc mohly přispět k lokální potravinové soběstačnosti města. Je zbytečné kupovat drahé nekvalitní potraviny dovážené ze zahraničí, když si je můžeme vypěstovat přímo ve městě," vysvětlil Kropáček.

Navrhuje proto vybudovat zaměstnanecké družstvo na výrobu zeleniny a zeleninových hotových jídel. „Za přijatelnou cenu bychom ho dodávali do Blanska, Adamova, ale i Brna," vysvětlil svůj nápad Kropáček s tím, že peníze na svůj projekt by se pokusil získat z evropských dotací.

Podle něj jsou ale blanenští zastupitelé k návrhu skeptičtí. „Svůj plán jsme jim řekl, ale nechtěli se se mnou o tom bavit," řekl Kropáček.

Starosta Blanska o plánu Kropáčka ví. „Podle mě je to nereálné, protože by se do toho muselo investovat mnoho milionů korun a nevím, kde by se takové peníze podařilo sehnat. Navíc pokud by pan Kropáček chtěl tento plán uskutečnit, může se o to pokusit i v jiných lokalitách a ne jen na pozemcích, kde jsou nyní skleníky, možností má spoustu," řekl Toufar s tím, že jeho vize ani neodpovídá novému územnímu plánu. „Územní plán, který jsme schvalovali před dvěma lety totiž se zemědělskou výrobou na pozemcích pod skleníky do budoucna nepočítá," dodal Toufar.