Z Blanenska je to jediná nominace. Když se osmáci rozhodli učitelku do ankety přihlásit, nenechali nic náhodě. Podpisy potřebné pro přihlášku sbírali po škole ve velkém utajení. „Opravdu jsem vůbec nic netušila,“ říká čtyřiačtyřicetilá žena, která v rájecké škole učí osmnáctým rokem. Smysl pro správné načasování žáci prokázali i tím, že nominaci dali své učitelce přímo pod stromeček, který poslední školní den před Vánocemi ve škole nazdobili.
„Bylo to obrovské překvapení, nejen pro mě, ale i pro pana ředitele. Dojalo mě to, mám z toho velkou radost,“ neskrývá své emoce kantorka, která učí zejména angličtinu.
Před učitelkou a jejími žáky je nyní oblastní kolo soutěže. Tam budou muset osmáci obhájit nominaci své třídní před porotou, před ni nakonec bude muset předstoupit i Iva Müllerová. „Moc ještě nevím, co mě čeká,“ usmívá se matka dvou dětí z Rájce.
Ta přihlášku do ankety nepřeceňuje. „Vždycky záleží na tom, s kým pracujete, jestli si někdo všimne toho, co děláte, v jaké je pozici a jestli je iniciativní. Oblíbených a výborných kantorů je hrozně moc, ale nezáleží vždy jen na kvalitě učitele, ale i na tom, jaké má kolem sebe žáky,“ myslí si kantorka.
A jaký má recept na to, aby žáci učitele nebrali jen jako nutné zlo? „Děti se v hodinách hlavně snažím zaujmout. Hodně s nimi mluvím a věci jim vysvětluji. Nejde vždy jen o vzdělávání. Snažím se, aby pochopili, co je důležité a co méně, jak na různé věci jít. Vzájemný kontakt mezi lidmi považuji za velmi důležitý,“ popsala Iva Müllerová. I když není všechno vždycky růžové, učitelka se za svými žáky denně těší. „Jsou fajn a ze všech problémů, které mají, vyrostou a budou to solidní lidé,“ míní.
A co na to žáci? „Lepší třídní učitelku jsme si přát nemohli. Učitel nemusí být jen úhlavním nepřítelem, jak si mnozí myslí. V případě naší paní učitelky je to přítel, který nám mnohdy pomůže.“
