Blíží se přelom letních prázdnin. Zatímco jedni si užívají u vody, jiní leží v posteli s teplotami a nachlazením. Někoho dokonce skolila i střevní chřipka. Lékaři a hygienici ale uklidňují. Většina takzvaných letních nemocí se dá za pár dní vyléčit i bez pomoci doktora. Skutečné chřipky nebo třeba salmonelóza se vyskytují jen výjimečně.

O tom, že letní nachlazení a virózy nejsou jen výsadou podzimních a zimních chladných dnů, se v parném létě přesvědčila i pětadvacetiletá Lenka. Místo aby si užívala dovolené na koupališti nebo na výletech, proležela téměř celý minulý týden v posteli. „Začala mě bolet hlava, pak se přidala silná rýma. Myslela jsem nejdřív, že je to jen projev alergie, ale cítila jsem se i celkově unavená a celé dny bych jen spala," popsala dívka svou nemoc.

Podle lékařů jsou toto typické příznaky letních viróz. „Lidé k nám nyní chodí s banálními letními virózami v domnění, že je to chřipka. Virózu a nachlazení přitom vyléčí sami doma, když budou pár dní ležet, doplňovat tekutiny a vezmou si běžně dostupné léky. S tím ani já jako lékař nic víc neudělám. Jiné je, když kolabují a potřebují okamžitou pomoc, nebo kdyby potíže neustupovaly delší dobu. To by měli přijít, aby nakonec nešlo o něco vážnějšího," podotkla blanenská lékařka Ivana Hodaňová.

Epidemie jsou pryč

Pokud někoho přepadnou střevní potíže, také nemusí v panice hned běžet k doktorovi s podezřením na salmonelózu. „Podezřelé bakterie jsme v Blansku letos našli zatím jen u jednoho případu. Podmínky, za jakých se dříve dala salmonelóza chytnout, už se totiž podstatně zlepšily. Různá občerstvovací zařízení už si dávají velký pozor, co lidem nabízí a hygiena je podle našich kontrol také nesrovnatelně lepší. Lidé si střevní potíže spíš způsobují sami způsobem nakupování, skladování i upravování jídla," popsala Renata Vaverková z Krajské hygienické stanice v Brně.

Podle ní jsou zažívací potíže pro léto typické. „Je totiž doba rodinných grilovaček. Než lidé nakoupí vše potřebné, nechávají jídlo v přehřátém kufru a pak jej sní třeba i polosyrové. Mnozí často ani nedodržují, že by měli mít oddělená prkénka na maso a zeleninu, nebo si do utěrek utírají ruce od masa. Tam všude ale ty bakterie jsou. Střevní viróza však nakonec nemusí být ani z jídla, někdy se šíří i vzduchem," dodala Vaverková.

Když už se ale zažívací potíže dostaví, léčí se většinou podobně jako klasická viróza. V posteli a s dostatkem tekutin. „Určitě je dobré i dodržovat dietu a také zastavit průjem, třeba živočišným uhlím a probiotiky," vysvětlila lékařka Hodaňová.

Děti často od rodičů či prarodičů slýchávají, aby nepily příliš studenou vodu a zmrzlinu jedly pomalu, jinak dostanou angínu. Podle Hodaňové jsou to však jen babské povídačky. „S klasickou hnisavou angínou to nemá nic společného. Lidé ji mezi sebou šíří po celý rok. Někdo může být dokonce jen přenašeč, aniž onemocní, a infekci pak předává druhým," dodala lékařka.