Jejich potomci se však nemají pak z teplých krajů kam vrátit. Hnízda jsou totiž obsazená. A podle ornitologů jich je málo.

Boj svedli čápi třeba o hnízdo ve Velkých Opatovicích. „Lidé bydlící blízko hnízda viděli, jak se tam setkalo víc čápů a museli o ně bojovat. Letos jsme zahlédli u potoka jen jediného. Jeho druhá polovička zřejmě zahynula, takže u nás hnízdit nezačal,“ sdělil starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek s tím, že čápi se téměř každý rok vracejí do města na speciálním sloup. „Ten jsme pořídili v těsné blízkosti mlékárny, kde čápi původně hnízdili. O toto místo přišli kvůli rekonstrukci,“ dodal Bělehrádek.

Čápy na Blanensku pozoruje Alena Jindrová z Boskovic. Podle ní do hnízd přilétá většinou ten samý pár, a zůstává tam zhruba půl roku. „Čápi mají mladé, odlétá jich tak do teplých krajů víc a víc se jich pak chce vrátit. Volné hnízdiště ale nenacházejí a musí o ně bojovat,“ řekla Jindrová. Ptáci na dlouhých nohách o hnízdo přicházejí i jinak. „Čápi hnízdili třeba na boskovické Jednotě, jejíž vedení jim hnízdo bohužel zahradilo. Nyní si každý rok opravují hnízdo na nepoužívaném komíně naproti pekárně. Tam lidem zase vadilo, že z hnízda padal dolů na střechy trus. Hasiči je tedy vyztužili, aby k tomu nedocházelo,“ přiblížila Jindrová. Čápi byli také nevítanými hosty v Drnovicích na komíně keramičky, který byl používaný. Poté, co jim dali na komín majitelé zábranu, přestěhovali se do blízkých Lysic.

Potřebují rozhled

Úpravu hnízd na dalších místech Blanenska plánují na podzim ornitologové. „V Lysicích čápi nyní hnízdo dostavují natolik, že je těžké a může spadnout dolů. Musíme upravit také hnízdo v Černé Hoře, které tam přetěžuje komín,“ pokračoval brněnský ornitolog Ivo Hertl a vzpomněl i na Velké Opatovice, kde je potřeba hnízdo vyvýšit, protože jej přerůstají stromy. „A to čápi nemají rádi. Potřebují rozhled,“ míní Hertl. Podle něj čápi přilétají na Blanensko také do Lhoty Rapotiny, Jedovnic či Svitávky.

Tam čápy pozorují zejména žáci základní školy. Opeřenci se totiž zabydleli na jejím nefunkčním komíně. „Prvňáčci čápy vždycky sledují, starší děti se zajímají, až jsou v hnízdě i mladí. Ti letos přibyli tři. Kvůli této atrakci máme čápa také v logu školy,“ uvedl ředitel svitávecké školy Aleš Antl.

Co se děje v čapím hnízdě, sledují v přímém přenosu Jedovničtí na internetových stránkách městyse. Namířili totiž do příbytku z větví, trávy a slámy webkameru. Ta je připevněná na starém komínu v areálu školky, odkud je na hnízdo dobře vidět. Projekt ptačí hnízdo online vznikl na popud ředitelky jedovnické mateřské školy Jitky Kučerové. „Neviděli jsme s dětmi přímo do hnízda, což je nyní možné a děti tak mohou lépe pozorovat život čápů,“ zmínila výhody ředitelka Kučerová, na jejíž popud projekt ptačí hnízdo on–line vznikl.

Jedovničtí tak sledovali, jak čápi přivedli na jaře na svět ptáčata. Prožívali s nimi také smutné chvíle. „Bohužel, tři mláďata po prudkých deštích a bouřkách uhynula. Na komíně zůstalo jen jedno. Lidé je poznají podle černého zobáku. Před necelými dvěma týdny už dokonce začalo létat,“ popsala Kučerová.