Osmatřicetiletý muž deset let farmařil v Rájci-Jestřebí na Blanensku, kde z bývalého prasečáku vybudoval malé hospodářství. Nyní je podle svých slov na prahu další životní etapy.

„Plány jsou ale jedna věc a realita druhá. Popravdě nevíme, co nás na této výpravě čeká a jestli do Černého moře vůbec doplujeme. Původně jsem počítal, že budeme na cestě něco přes měsíc, ale teď už spíš myslím, že to bude mnohem déle. Po cestě určitě přijdou situace, které se dost dobře naplánovat nedají. Chci pro to ale udělat maximum a nevzdat se. Bude to pořádné hašte. Můžu se utopit, rozpárat člun, přijdou záplavy, po cestě nám někde rozkradou věci a budeme namydlení. Nebo to prostě nedáme fyzicky, zdravotně. Nástrah bude spousta,“ popisuje nevšední akci Deníku necelé dva týdny před vyplutím Slouka.

Do výbavy ke gumovému člunu už pořídil záchranné vesty, helmy, nepromokavé vaky, power banky, solární panely, stan a dron. Ten už stihl nedávno při testování na Brněnské přehradě utopit a nyní je v servisu. S sebou dvoučlenná výprava poveze také vařič na dřevo a speciální zařízení na filtrování vody, kterou bude brát přímo z řeky. Dvojice potřebuje na některé úseky plavby podle Slouky také vyřídit nezbytná povolení.

Problémy očekává hned krátce po vyplutí, protože zhruba na třicetikilometrovém úseku mezi Blanskem a Brnem je v řece Svitavě místy tak velmi málo vody, že raft bude potřeba ručně přenášet. „Aby to nakonec nebyl ten nejtěžší úsek z celé plavby. Zároveň je to jediné místo, kde nám s bagáží pomohou přátelé. Z Brna už pak poplujeme v plné polní,“ dodává bývalý farmář.

S sebou si berou jen to nejnutnější. Minimum oblečení, jídla i pití. „To budeme víceméně řešit operativně po cestě. Chceme dát i třeba týdenní výzvu pro fanoušky, že se budeme živit jen tím co najdeme nebo si ulovíme. V deltě Dunaje bych si pak chtěl na prut vlastnoručně chytit sumce. Před několika lety jsem šel několik set kilometrů pěšky do Bibione jen tak s batůžkem a přikrýval jsem se fólií, takže z nepohodlí obavy nemám. To spíš z toho, že nám dojdou data. Zážitky z cesty totiž chceme postupně sdílet na sociálních sítích. Kdo bude chtít, může se k nám na některém úseku klidně přidat,“ vysvětluje dobrodruh s tím, že výpravu mohou zájemci podpořit například na platformě Startovač.

Zdeněk Slouka vybudoval v Rájci-Jestřebí z bývalého prasečáku farmu.
Splnil jsem si dětský sen. Do práce se těším každý den, vypráví farmář Slouka

Raft pojmenoval po plemenném býkovi Ferdovi, který ho věrně doprovázel při jeho desetiletém hospodaření. Nedávno prý musel na jatka kvůli zranění. „Obrečel jsem to. Byl to parťák, kterého jsem měl od začátku farmaření. Teď se mnou bude alespoň takto,“ říká Slouka.

Konec jeho farmaření i samotná příprava plavby, o které už Deník před časem informoval, strhla zejména na sociálních sítích řadu negativních komentářů. Podle některých se Slouka snaží utéct od velkých dluhů, kvůli kterým o farmu přišel. Ještě nedávno podle informací z centrální evidence dlužníků po něm exekutoři vymáhali dvě pohledávky v souhrnu i s úroky ve výši zhruba milion dvě stě tisíc korun. Farma je podle Slouky už nyní prodaná.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

„Vyvalila se kvůli tomu spousta špíny a lží na mou osobu a ublížilo to mým blízkým. Jestli v mé cestě hrají roli finanční problémy a moje porušování zákona z minulosti? Je to tak padesát na padesát. Vše se lidé dozví během cesty, proč tuto výpravu vlastně podnikám. Naznačím jen, že pro mě je to svým způsobem taková forma očisty, chci začít znova. Mám nové sny a ty dosavadní se mi zatím podařilo vždy splnit,“ říká muž.

Důrazně však odmítá, že by se měl v nejbližší době vyhýbat nějakému trestu. „To už jsem také zaznamenal, že prý mám jít sedět, a proto chci zmizet. Že jsem podvodník. Na hejtry na sociálních sítích kašlu, spíš jsou pro mě hnací motor. Negativních ohlasů jsem zaznamenal spoustu už když jsem začínal farmařit. V životě jsem sice udělal spoustu blbostí, ale nikomu vědomě neublížil. Do žádného kriminálu nejdu. Jsem v podmínce a mám do roku 2027 zákaz řízení. Při jednom incidentu jsem boural a ujel. Pak mě policie za volantem opakovaně zastavila, když jsem měl zákaz. Několikrát to bylo, když jsem potřeboval obstarat zvířata, která utekla. Nikdy v tom nebyly žádné drogy ani alkohol,“ dodává otec dvou dětí s tím, že u soudu v minulosti vyfasoval několik set hodin veřejně prospěšných prací a ty už během asi dvou let odkroutil.

Zdroj: Deník/Jan Charvát