Podle nynější letovické kronikářky Heleny Kalasové by jich mělo být ve skutečnosti více. „Přesný rok neznám, ale kroniky byly vedeny hodně dlouho," uvedla Kalasová.

LISTUJÍ Z DOMU

V Letovicích kroniku digitalizovali kvůli tamním lidem. „Chtěli jsme, aby se uchovala a lidi do ní mohli nahlédnout z počítače," řekl letovický starosta Vladimír Stejskal.

Jednu z nejstarších kronik mají v Olešnici, v městečku založeném roku 1859. S jejím psaním začal druhý olešnický starosta. Dnes si návštěvníci internetových stránek můžou počíst o událostech od roku 1861 do 2000. Oproti většině dalších digitalizovaných kronik je tato přepsaná, a ne naskenovaná či vyfocená. „Toho se v roce 1996 ujala rodina Soukalova," řekl olešnický starosta Zdeněk Peša. Novější záznamy zatím město na internetu nezveřejňuje.

Dalšími obcemi, kde mají obyvatelé a návštěvníci internetových stránek možnost podívat se do digitalizovaných kronik, jsou například Šebetov nebo Rozseč nad Kunštátem. V Šebetově jsou naskenované jen dostupné kroniky z různých let v období 1904–1980.

Na internetových stránkách Rozseče zase zájemci naleznou čtyři knihy, které obsahují kroniky od roku 1923 do 2008. František Vlasák začal psát kroniku jako první. Dění v obci zaznamenával a popisoval celých jednapadesát let. Druhým kronikářem se stal Miroslav Šutera. Kroniku psal pětadvacet let a založil obecní fotokroniku. Město Boskovice na svých webových stránkách nabízí k prohlédnutí sedm knih obsahujících události od roku 1922 až do 2005.

Zdaleka ne všechny obce na Blanensku mají kroniky také v elektronické podobě. Jednou z takových obcí je Svitávka, kde ji ale v budoucnu plánují zřídit. Zákon z roku 2006 totiž umožňuje vést kroniku v elektronické podobě. „Pro digitalizaci jsme se rozhodli, protože je o ni mezi občany zájem. Lidé budou mít možnost přečíst si o historii Svitávky na internetu," řekl starosta Svitávky Jaroslav Zoubek.

Elektronickou formu chválí i letovická kronikářka. Ta takto pracuje tři roky. „V dnešní době je digitalizace logickým krokem. Doba je taková a kroniky se můžou hodit budoucím generacím," popsala Kalasová. Ona sama se snaží, aby její zápisy mladším pomohly.

Na začátku období, kterému se věnuje, popíše stručně nejdůležitější informace ze světa, dále z České republiky a pak se věnuje vlastní obci. „Čtenář pak zná stěžejní informace z okolí a také souvislosti," dodala.

Práce jí zabere hodně času, protože se snaží do kroniky vložit co nejvíce informací a aktérů událostí. Při psaní kroniky využívá osobní kontakt, psaní e-mailů nebo dohledávání. „Tato práce mě obohacuje. Mám ráda historii a když sedím večer doma, a dávám dohromady všechny informace, často se dozvím mnoho nových věcí," řekla.

OCHRANA DOKUMENTŮ

Podle ředitelky Státního okresního archivu Blansko Boženy Kovářové je digitalizace přínosná, protože usnadňuje ochranu dokumentů a umožňuje jejich zveřejnění dálkovým přístupem. „To je však možné pouze za předpokladu, kdy jsou dodrženy platné zákony," řekla Kovářová. Pokud obec požádá při předání kroniky do archivu o vytvoření její digitální kopie, tak jí pracovníci Státního okresního archivu Blansko rádi vyhoví.

VERONIKA JELÍNKOVÁ