Hájenka v Šošůvce, zámek v Rájci-Jestřebí nebo muzeum v blanenském zámku. To byla místa na Blanensku, kam při svých návštěvách ze zahraničí často mířila hraběnka Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová. Jak už Deník Rovnost informoval, letos v červnu zemřela ve Vídni. Bylo jí 90 let.
Deník nyní oslovil několik lidí z regionu, kteří byli se šlechtičnou v minulosti v kontaktu. „S paní hraběnkou, jejím synem a vnukem jsem se v Muzeu Blanenska setkala naposledy letos v březnu. Ráda vždy objížděla celý region a svoje srdcová místa. I přes všechny těžkosti, které zde prožila, mluvila vždy s nadhledem a humorem. Říkala, že chce, aby se sem jednou vrátila a byla zde pohřbena. Že na Blanensko patří a je na tento region hrdá. Byla také nadšená z našich nových expozic, které zmiňují její rod,“ řekla ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

Dodala, že se na blanenském zámku nedávno setkaly také při natáčení projektu Paměť národa a na besedách se studenty rájeckého a blanenského gymnázia. Podle zástupců šlechtické rodiny budou ostatky zemřelé hraběnky uloženy 16. září na hřbitově v městysi Sloup. Tam mají Salmové vyhrazenou samostatnou část. „Paní hraběnka byla léta občankou Šošůvky. Měla tu pronajatou hájenku, kde trávila čas se svým pejskem. Chodila tu k volbám, na mše i hody. Byla to noblesní dáma. V poslední době jsem ji ale v obci vídal už jen zřídka,“ uvedl starosta Šošůvky Stanislav Šindelka.
Soudy i omluva
Dvacet let se s Marií Salm-Reifferscheidt-Raitzovou setkávala někdejší kastelánka zámku v Rájci-Jestřebí Jana Kopecká. S autem hraběnka parkovala na stejných místech za zámkem, kde za totality odstavovala nákladní auto, se kterým ve svém tehdejším povolání jezdila. „Na zámek se velmi ráda vracela a procházela se s pejskem po parku. Kdykoliv kdy mohla, tak přišla na výstavu nebo mši. Vždy se předem ohlásila. Neměla žádná privilegia a nic si nevynucovala. Neřešili jsme spolu otázku restitucí, to bylo na soudech. Byla energická a tvrdá, ale vycházely jsme spolu a podstatných věcech se vždy domluvily,“ připomenula návštěvy Jana Kopecká.
Před lety na zámku v Rájci-Jestřebí oslavila hraběnka osmdesáté narozeniny a také devadesátileté jubileum její sestry Idy. Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová třicet let usilovala o restituci někdejšího rodového majetku Salmů na Blanensku. V držení rodiny byl v minulosti právě i rájecký zámek. Rodina vedla desítky soudních řízení.U soudu se šlechtična sešla i s bývalou ředitelkou blanenského muzea Evou Nečasovou. Po historičce žádala omluvu za pasáže o jejím otci Hugo Salmovi v publikacích Cui bono restituce I. a II. „Proti paní hraběnce jsem osobně nikdy nic neměla. Chápu, že byla příležitost přihlásit se v rámci restituce o někdejší rodový majetek, tak se využila. Je to tak, jak to je. Myslím, že jsme se k sobě ale chovaly korektně,“ řekla Deníku Nečasová.

Hugo Salm se za druhé světové války přihlásil k německému občanství, podle rodiny to však udělal pod nátlakem. Okresní národní výbor v Boskovicích v roce 1946 vydal prozatímní osvědčení o Salmově československém občanství. Definitivně však občanství vyřešeno nebylo, protože Salm zemřel. Ministerstvo vnitra v roce 2002 a poté znovu v roce 2006 osvědčení zpětně odebralo. Restituce se tak zastavily. Podle soudních rozhodnutí se neprokázalo, že by se Salm aktivně účastnil boje za osvobození nebo že by trpěl pod nacistickým terorem.
Kvůli stavbě lanové dráhy v Moravském krasu na Blanensku se šlechtickou rodinou Salmů před lety jednal také podnikatel Ivo Lachman, který v současnosti řídí blanenský hotel Panorama. „Neměli jsme nijak rozvinuté vztahy, avšak dobře jsme o sobě věděli. Paní starohraběnka Marie Salmová mi s celou rodinou udělila před mnoha a mnoha lety písemný souhlas s lanovou dráhou na Macochu, kterou jsem v roce 1995 dal do provozu. Tehdy jsem potřeboval souhlas majitele pozemků a vzhledem k restitučnímu nároku bylo nutné doložit stavebnímu úřadu i souhlas rodiny Salm,“ uvedl Lachman.