„V Moravském krasu jsme už několikrát byli. Například v Punkevních jeskyních na lodičkách. Býčí skála je za normálních okolností celoročně zavřená, proto jsme přijeli. Má zajímavou historii. Tak jsme si udělali rodinný výlet,“ říká jeden z turistů René Klimt z Tovačova na Přerovsku.
Jeskyně v Moravském krasu je v sobotu i v neděli otevřená od devíti ráno do čtyř hodin odpoledne. Na vstupy v celou hodinu se hlásí předem. Zájem je obrovský a v sobotu už je plno. Pro příchozí proto speleologové přidávají prohlídky i po půl hodinách. Podobné to bude i následující dva víkendy.
„Doporučujeme teplé oblečení a pevnou obuv. V jeskyni je chladno, kolem devíti stupňů a bláto. Návštěvníci uvidí surovou krásu podzemí. Divoké stropy a tvary skal. Je to jiné než v ostatních jeskyních. Projdou se kolem podzemního potoka a s průvodci minou místa významných archeologických objevů,“ popisuje prohlídky jednatel speleologické skupiny Býčí skála Aleš Pekárek.
Jeskyně Býčí skála je zároveň největším zimovištěm netopýra velkého v republice. V minulosti ji proslavil světoznámý objev halštatského pohřebiště, za kterým v 19. století stál krasový badatel Jindřich Wankel. A také nález sošky bronzového býčka. Dovnitř se dostanou jen speleologové, kteří tam provádějí výzkumy. Pro veřejnost se nyní otevírá na tři červnové víkendy.
Před jeskyní v sobotu stojí také na stativech několik monokulárů. Míří na protilehlou skalní stěnu, kde je hnízdo poštolek. Při troše štěstí se dá zahlédnout i sokol stěhovavý. V této lokalitě totiž právě končí hnízdění těchto vzácných dravců. Turistům jsou k dispozici strážci přírody a pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras. „Na Býčí skále pár sokolů vyvedl jedno mládě. Stejně jako loni. V Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy se ve druhém hnízdě vylíhla čtyři další mláďata. Ale nyní jsou vidět už jen tři. Jedno zřejmě zahynulo,“ vysvětluje příchozím za strážce přírody Moravského krasu Radovan Mezera.
Býčí skála, dny otevřených dveří (9.00 – 16.00)
12. a 13. června 2021
19. a 20. června 2021
26. a 27. června 2021
Turisté se seznamují také s prací speleologů. Podle Aleše Pekárka výzkumy v Býčí skále stále pokračují. Za posledních pět let tam speleologové objevili v podzemí zhruba dva kilometry nových chodeb. „Hlavní úsilí nyní směrujeme k vedlejší Barové jeskyni. Podařilo se ji pod vodou propojit s Býčí skálou. Hledáme suchou cestu. Bádáme v horních patrech, vyplavujeme sedimenty a čistíme chodby. Zbývá nám asi deseti patnáctimetrový úsek,“ dodává Pekárek.
Společně s Rudickým propadáním je u nás Býčí skála druhým nejrozsáhlejším jeskynním systémem. Po Amatérské jeskyni. Odborníci nyní také zkoumají četné nálezy kosterních pozůstatků pravěkých zvířat. Ty objevili v sedimentech právě v Býčí skále a Barové jeskyni. „Tady máme například kosti jeskynního medvěda, které jsou staré minimálně padesát tisíc let. Studujeme na nich význam trusu netopýrů při šíření bakterií,“ poodhaluje část unikátního projektu profesor Ivo Pavlík z Mendelovy univerzity v Brně a ukazuje pravěké kosti.
V Muzeu Blanenska si pak turisté prohlédnou soubor originálních Wankelových nálezů z Býčí skály, které do Blanska před časem půjčilo Naturhistorisches museum ve Vídni. V Blansku se mají zdržet zřejmě až do konce roku. „Už loni se nám podařilo přivézt zhruba sto padesát předmětů. Nejstarší jsou ze starší doby kamenné. Jedná se většinou o štípané nástroje z pazourku a křišťálu,“ říká archeolog Muzea Blanenska Marek Novák. Nejmladší dovezené předměty pak pochází z mladší doby bronzové.
V muzeu je také socha takzvané princezny z Býčí skály. „Jedná se o rekonstrukci postavy dívky ze starší doby železné. Včetně kopie dobových šatů a šperků výhradně ze souboru nálezů z Býčí skály,“ dodává ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.