Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy. V šedesátých letech totiž došlo ke kolapsu sokolí populace v celé Evropě vlivem používání DDT a chemizace v zemědělství.„Dnes je sokol opravdu velmi vzácný. Za osmnáct let jsme u nás žádného neměli,“ řekl vedoucí záchranné stanice pro dravé ptáky v Rajhradu Jaroslav Sedláček.

O záchraně sokola· Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy.
· Na zvýšení jeho stavů začali odborníci v České republice pracovat v devadesátých letech.
· Jen v Moravském krasu bylo v té době vypuštěných třicet sokolů. K zahnízdění to ale nevedlo.
· Až v roce 2016 se v krasu usadil první pár dravců.

Návrat sokola do Moravského krasu po šedesáti letech bedlivě sledují zoologové i ochránci přírody. „Mláďata byla s rodiči necelé dva měsíce. Poté hnízda opustila. Asi dva týdny zpět jsem však jedno mládě opět viděl poblíž místa vylíhnutí. Šlo o samičku, u nichž takové chování není úplně obvyklé. Samečci jsou rodnému teritoriu věrnější, mají tendenci se vracet. Pro samice je naopak typické, že odlétají do velkých vzdáleností, kde si hledají partnera a nová území,“ přiblížil chování mladých dravců ornitolog René Bedan.

Kromě něj se o úspěšné vylíhnutí a přežití mláďat velkou mírou zasloužili i nadšenci ze stráže přírody. Bylo totiž nezbytné omezit pohyb turistů v okolí Býčí skály, kde sokoli naposledy hnízdili v roce 1957. „Sokoly v krasu sledujeme od okamžiku, kdy nás o jejich návratu informoval René Bedan. Chránit nevylíhnutá mláďata jsme začali letos v dubnu a skončili v půlce června. Hlídkovali jsme u Býčí skály každý den ve dvou až třech lidech,“ popsal náročné období jeden z členů Stráže přírody Radovan Mezera.

V Letovicích u nádraží otevřeli nové parkoviště. Je téměř prázdné.
Řidiči bojkotují nové parkoviště. Letovičtí to zkouší změnit kampaní i hrozbou

Oblast kolem Býčí skály, jednoho ze dvou hnízdišť v krasu, byla obehnaná páskou. Plánované prohlídky jeskyně byly přesunuté do druhé poloviny června. To ale některé turisty stejně neodradilo. „Občas se vyskytly problémy. Jednou jsme museli dát tisícikorunovou pokutu rodině, která odmítala místo opustit,“ pokračoval Mezera. Stráž přírody je dobrovolnický spolek, jehož členové mají status úřední osoby. Za protizákonné jednání mohou udělit pokutu až pět tisíc korun.

Dva páry starších sokolů v Moravském krasu pravděpodobně zůstanou i přes zimu. „Soudíme tak podle toho, že tam strávili i tu loňskou. Do teplých krajin odlétají především sokolové ze Skandinávie. Míří nejčastěji na jihozápad Evropy, občas i na sever Afriky. U nás v mírném pásu většinou přezimují,“ potvrdil Bedan.

Kromě dvou sokolích párů nyní žije v Moravském krasu i jeden samotářský samec. „Oblast Moravského krasu není tak rozsáhlá, ale ještě jeden pár by tady mohl přibýt. Je dost pravděpodobné, že se příští rok vylíhnou další mláďata,“ předpověděl ornitlolog.

Zdroj: Youtube