VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

24.6.2017
SDÍLEJ:

Vědci odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.Foto: Lesní dřevařská fakulta Mendelovy univerzity

Má asi dva a půl roku a už zvládl urazit vzdušnou čarou přes dvě stě kilometrů z Moravskoslezských Beskyd až do Moravského krasu. Vědci zveřejnili podrobnosti o životě rysa ostrovida, který se zabydlel v hlubokých lesích Blanenska. „Délka jeho cesty je unikátní. Ani vlci, pro které je to typické, nechodí tak daleko. Tento samec musel při své cestě překonat neuvěřitelné věci. Rozhodně to nedokáže každý jedinec," zdůraznil zoolog Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně.

Rys v Moravském krasu
• druh: rys ostrovid
• věk: zhruba dva a půl roku
• pohlaví: samec
• váha: 23 kilogramů
• původ: Moravskoslezské Beskydy
• potrava: srny, mufloni, zajíci, hraboši
• stupeň ohrožení: obecně ohrožený druh
• příchod do Moravského krasu: září 2016
• instituce zapojené do výzkumu: Katedra ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Ústav biologie obratlovců, dobrovolníci z Hnutí Duha

Do pozorování vzácného hosta se zapojila i Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras a Ústav biologie obratlovců. „Intenzivně se na výzkumu podílíme od ledna. Opakovaně jsem se zúčastnil stopování na sněhu, rozmísťování a kontroly fotopastí. Také jsem instaloval a kontroloval odchytová zařízení," popsal Antonín Krása za správu chráněné krajinné oblasti.

Výzkumu se účastní i dobrovolníci. „Bez nich by nebyl tak úplný," ocenil vedoucí výzkumník Duľa.

Rys se pohybuje i na území Masarykova lesa Křtiny. Jeho pracovníci se na pozorování také podílí. Přesnou velikost teritoria vzácného zvířete vědci zatím neznají. Tyto údaje budou známé zhruba do tří měsíců, kdy se vyhodnotí data z obojku.

Do krasu se největší kočkovitá šelma žijící v České republice vrátila po desítkách let, a to loni v září. Poprvé ji nespatřili odborníci, ale manželský pár v autě. „Projížděl krasem do Brna a rys jim přeběhl přes cestu. Neváhali a krátce nato kontaktovali web šelmy.cz. Popsali zvíře, které viděli, a poskytli jeho fotku. Rys se totiž zastavil nedaleko cesty, a tak ho mohli vyfotit," uvedl Duľa.

PŘED LIDMI NEUTEKL

Nazítří se s kolegou Miroslavem Kutalem vydali na místo, kde manželé šelmu spatřili. „Měli jsme velké štěstí. Našli jsme ji asi dva kilometry od místa, kde rysa předtím pozoroval pár. Číhal zrovna na kořist. Choval se netypicky. Neutekl. Rysové jsou většinou plaší. Mysleli jsme si, že ho zřejmě oslnily naše čelovky," popsal první setkání mladý vědec.

Pomocí analýzy trusu a dalšího výzkumu vědci vyvrátili, že chování šelmy způsobila vzteklina, nebo možnost, že utekla z domácího chovu. „Naše genetička, která se věnuje rysům žijícím ve střední Evropě, potvrdila, že jde o samce pocházejícího z Moravskoslezských Beskyd," upřesnil Duľa.

Tak dlouhá pouť je v případě rysa ojedinělá. Vědec si myslí, že za putováním stojí přirozená potřeba daná samcům tohoto druhu. Ta je nutí v dospělosti putovat do větších vzdáleností a vytvářet si nová teritoria. Naopak samice zůstávají v blízkosti matek. Rys byl podle vědců zřejmě často v kontaktu s civilizací. To vysvětluje, proč se příliš nebojí lidí.

V oblasti Moravského krasu loví převážně srny a muflony. Nepohrdne ani menší kořistí, jako jsou zajíci nebo hraboši. „Je to dobré, že tady máme tak vzácné zvíře. Rozhodně z něj nemám strach. Vím, že mi nic neudělá, pokud na něj narazím," potěšila nová informace třeba Markétu Dvořákovou z Blanska.

Sucho v Moravském krasu škodí obojživelníkům

Blanensko – Letošní sucho ohrožuje některá vzácná zvířata žijící v Moravském krasu. „Nejcitelněji počasí pocítili obojživelníci. Kvůli suchu vysychají tůně a potoky, kde žijí," varoval zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.

Upozornil, že to ovlivní hlavně rozmnožování obojživelných druhů. „Vývojová stadia pulců a larev jsou ohrožená. Pokud vyschnou tůně, kde se vyskytují, nemohou dokončit vývoj až do dospělosti," doplnil Krása.

Druhá skupina zvířat, kterou sucho nejvíc postihlo, jsou ryby. „Hrozí nebezpečí, že vyschne potok nebo jeho část. A tam ryby uvíznou. Nebo z potoka vznikne jen tůň, ze které také nemůžou odplout a zahynou nebo se stanou kořistí volavek," upozornil Krása.

Přes tyto skutečnosti nejde podle jeho slov o závažné ohrožení zvířat závislých na povrchové vodě. Jakmile si do krasu opět najde cestu, přinese s sebou i nová mláďata. „Není to první suché období. Povrchová voda navíc není v Moravském krasu tolik rozšířená. Většina se nachází v podzemí. Tam také došlo k úbytku zásob vody. Nejde však o nic kritického," dodal závěrem Krása.

Autor: Adam Kubík

24.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd.
13

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Ilustrační foto

Vejce jsou nebývale drahá, do Vánoc nezlevní. Chovatelé reagují na evropské ceny

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Jako první padnou při vichřici a ničí je kůrovec. Místo smrků proto sázejí buky

Vyškovsko – Při vichřicích jsou na nich největší škody, a navíc je napadají kůrovci. Jak už Deník Rovnost informoval, na Vyškovsku v posledních dvou letech na řadě míst odumírají smrkové porosty. Proto je v letošním roce začali lesníci nahrazovat jinými, odolnějšími druhy stromů. „Konkrétně ve vojenském újezdu Březina jsme už letos vysadili 828 tisíc stromů. Z toho více než polovina jsou listnaté druhy. Nejvíce dominuje buk,“ informoval mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky Jan Sotona.

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Společnost RegioJet seškrtá od poloviny ledna o více než třetinu provoz žlutých autobusů mezi Prahou a Brnem. Důvodem je velká expanze firmy do železniční dopravy mezi oběma největšími městy v zemi.

Zazimované chaty přitahují zloděje. Odradit je mají i hlídky policistů na koních

Blanensko, Vyškovsko – Přes rok jsou chaty a chalupy cílem tisíců lidí, kteří na ně míří, aby si odpočinuli. V zimě však bývají většinou prázdné, čehož s chutí využívají zloději.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT