Ke konci sedmdesátých let dělníci dokončili v Bezručově ulici několikapatrovou budovu. „Tam se kromě úředníků nastěhovali i policisté,“ řekl Pavel Svoboda, který se zabývá historií Blanska.

Část budovy měla vyhrazena také Státní bezpečnost. „Tajní byli ve čtvrtém patře, kam nebyl přístup. Bylo odděleno mříží,“ informoval bývalý policista, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce ho zná.

Pro zvětšení klikněte.Dodal, že do styku s pracovníky Státní bezpečnosti nepřicházel. „Kriminálka byla zřízena za účelem boje proti násilné, majetkové a hospodářské kriminalitě. Mnoho lidí je i dnes zcela na omylu a napadá nás z estébácké činnosti,“ poznamenal.

To Jiří Palcr z Blanska se do hledáčku Státní bezpečnosti dostal a opakovaně musel na výslechy. Kvůli podílu na šíření dokumentu Charta 77. „Chartu jsem nepodepsal a myslím, že ani nikdo v Blansku. Dostal jsem ji však do rukou a půjčoval ji dále. Moje sestra ji v jiném podniku okopírovala, což Státní bezpečnost zachytila a přišla si i pro mě. Vyšetřování dalších osob se mi podařilo zastavit,“ zavzpomínal dnes muž, který pracoval v Metře Blansko.

Na výslech si ho estébáci pozvali právě do budovy v Bezručově ulici. „Měli to dobře vymyšlené. Člověk seděl v čekárně, kde bylo běžné pasové oddělení. A pak si ho zavolali a odvedli po schodech dolů, kde byla výslechová místnost. Později jsem byl i na „námluvách“ na krajské správě v Brně. Tam po mně chtěli, abych donášel informace z podniku. To jsem odmítl. Řekl jsem jim, že klidně můžu jít dělat na bagr. Bylo to dost nepříjemné brnkání na nervy, ale přežít se to dalo,“ dodal.

Před revolucí v roce 1989 měl Okresní výbor komunistické strany Československa sídlo v blanenské Hybešově ulici. V rozsáhlém komplexu je nyní okresní soud.