V pondělí byla pro návštěvníky slavnostně otevřena v minulosti přísně utajená jeskyně Výpustek.

Stala se tak pátou veřejně přístupnou jeskyní Moravského krasu a čtrnáctou jeskyní v České republice.

„Výpustek byl už vloni dva měsíce otevřen zkušebně a překvapilo nás, kolik lidí se do jeskyně i mimo sezónu podívalo. Přišlo jich přes čtyři tisíce osm set,“ přiblížil vedoucí Správy jeskyní v Moravském krasu Jiří Hebelka.

Nyní lidé Výpustek uvidí v novější podobě. „Je tam bezbariérový přístup, takže dovnitř se dostanou i vozíčkáři. Upravili jsme prostory uvnitř jeskyně. Zmizelo staré osvětlení, stěny se čistily od nánosů sazí a barev, odstraňovaly se elektrické konzoly. Jeskyně tedy bude vypadat jinak než na podzim. Plánujeme tam ještě nějaké expozice, ale musíme to vše dělat postupně podle toho, jak nám budou stačit peníze,“ doplnil Hebelka.

O návštěvu netradiční jeskyně je velký zájem. „Je vhodné se na prohlídku, která trvá asi jednu hodinu, předem objednat na telefonu 516 439 111,“ sdělil vedoucí jeskyně Robert Dvořáček.

Otevřeno je do května denně mimo pondělí, od května do září pak každý den. Výjimkou bude Velikonoční pondělí, od kterého bude lidem k dispozici i nový bufet a prodejna suvenýrů. Za vstupné do jeskyně návštěvníci zaplatí osmdesát korun, důchodci šedesát, slevněné vstupné vyjde na čtyřicet korun.

Jeskyně byla známa od pradávna. Svědčí o tom nálezy koster jeskynních zvířat a také historické záznamy. První pocházejí z počátku sedmnáctého století od mastičkářů. Jeskyni Výpustek zmiňují v sedmnáctém století také Martin Alexander Vigsius a Jan Ferdinand Hertold. Oba shodně varují návštěvníky před hlubokými nebezpečnými propastmi.

Významnou etapou speleologické historie Výpustku byly návštěvy starohraběte Huga Františka Salma, který na přelomu osmnáctého a devatenáctého století do jeskynního bludiště opakovaně zavítal.

Odvážně prostupoval nebezpečnými pasážemi, délku všech chodeb uváděl na sedm kilometrů a některé části údajně záměrně zazdil, aby tak ochránil neznalé návštěvníky před nebezpečím.

Prostory Výpustku byly také hojně navštěvované Lichtenštějny, kteří v některých dostupných částech organizovali prohlídky.

Ve dvacátých letech dvacátého století prodělaly nejpřístupnější prostory Výpustku první závažný zásah. Těžbou sedimentů obsahujících vysoké procento fosfátů byly zvětšeny profily chodeb až o čtyři metry. Přepážky mezi mnoha chodbami zanikly a z komplikovaného jeskynního bludiště se staly mohutné chodby.

V roce 1937 začala využívat Výpustek Československá armáda jako muniční sklad. Přirozené profily hlavních chodeb rozšířila, aby do prostor mohla projet těžká technika.

Krátce po začátku druhé světové války vznikla mapa nových prostor spodního patra Výpustku, jehož délka přesahuje půl kilometru, a součástí je obrovské jezero.

Další zásah dostala jeskyně za druhé světové války, kdy zde byla zřízena německá továrna na letecké součásti. Devastaci podtrhly exploze a požár v podzemních prostorách, když Němci na konci války začali ustupovat. „Němci zazdili, co se dalo, vystavěli betonové cesty, a když jeskyni opouštěli, všechno zapálili,“ zmínil Dvořáček.

V šedesátých letech armáda v jedné z hlavních chodeb vybudovala podzemní záložní velitelské stanoviště.

Betonový kryt s nezávislým energetickým zdrojem, přechodovou komorou a zařízením, které čistí kontaminovaný vzduch měl odolat prvním vlnám jaderného zásahu. Rozsáhlý objekt spravovala armáda až do roku 2001.

Správa jeskyní České republiky se Výpustku ujala v roce 2006.

Petr Zajíček