Jako editorka textů dostává Eva Bláhová z Brněnska měsíčně výplatu okolo třiceti tisíc korun hrubého. Čistého se jí na účtě objeví necelých pětadvacet tisíc. „Pobírám ještě vdovský důchod, což mi stačí na pokrytí inkasa. Nejhůř si určitě nežiji, ale na žádnou extra drahou dovolenou to taky není,“ zhodnotila.

Žena patří k asi dvěma třetinám zaměstnanců, kteří podle statistiků nedosáhnou na průměrnou mzdu. Ta ve třetím čtvrtletí tohoto roku vzrostla na více jak dvaatřicet a půl tisíce korun hrubého měsíčně. To je o dva tisíce víc než ve stejném období loni.

Zároveň s výplatami však vzrostly i životní náklady. „Vývoj reálné mzdy je ovlivněný inflací, kterou vyjadřuje index spotřebitelských cen,“ upozornil Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.

Částka průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí tak sicev kraji meziročně vzrostlao více jak šest a půl procenta, když ale statistici započítali, co si za ni lidé při vyšších cenách koupí, dospěli k nárůstu jen o necelá čtyři procenta.

I Bláhové se za poslední roky plat navýšil. „Za plyn a elektřinu měsíčně zaplatím přes pět tisíc korun, za potraviny a potřeby pro domácnost přes dvanáct tisíc, úrazové pojištění a provoz auta jsou další čtyři tisíce. Pak jsou to další nárazové opravy a peníze pro vlastní spotřebu. Svoje výdaje samozřejmě podřizuji příjmům,“ svěřila se.

Podle Roberta Jahodyz Ekonomicko – správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně lidé pociťují, zda s rostoucí mzdou zbohatli, či ne, podle toho, za co ji utrácí. „Záleží to na konkrétní rodině. Jsou domácnosti, kterým zdražuje bydlení, protože třeba žijí v nájmu,“ vysvětlil.

Jahoda upozornil na to, že v minulých letech mírně rychleji než ostatním rostly mzdy méně kvalifikovaným zaměstnancům, kterých byl na trhu práce nedostatek.

Potvrdila to i náměstkyně společnosti Sako, která v Brně likviduje odpad, Iveta Jurenová. „V souvislosti s nedostatkem zaměstnanců jsme platy popelářů navyšovali. Hrubá mzda přesahuje i pětadvacet tisíc korun. Pokud chceme lidi, kteří budou dělat ne úplně příjemnou práci v teple, v zimě, v noci nebo v provozu, tak je musíme zaplatit,“ konstatovala.

Průměrná mzda podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce roste více v Brně než v jiných částech kraje. „Zároveň se ale náklady na život v Brně zvyšují mnohonásobně víc než v okresech. Jedná se to hlavně bydlení, které se blíží pražským cenám. Ostatní okresy jsou mezi sebou srovnatelné, nepatrně slabší je třeba Břeclavsko,“ přiblížil.

Průměrná měsíční mzda v kraji
Průměrná měsíční mzda dosáhla v Jihomoravském kraji ve třetím čtvrtletí částky 32 547 korun.
Oproti stejnému období předchozího roku vzrostla o 2 012 korun, tedy o více než šest a půl procenta.
Oproti ostatním krajům byla mzda čtvrtá nejvyšší, ve srovnání s průměrem republiky o byla 1 150 nižší.
Reálně mzda v kraji vzrostla ve třetím čtvrtletí jen o necelé čtyři procenta, a to kvůli inflaci 2,8 procenta.