Rozrůstají se o nové generace mladých lidí. „Nejvíce lidí odchází na vesnici, aby si splnili sen o vlastním bydlení. Chtějí dům se zahradou. Nejčastěji se takto stěhují mladší lidé, kteří plánují rodinu nebo už mají malé děti. Hledají obce v dojezdové vzdálenosti do zaměstnání s dostupnými domy nebo pozemky,“ řekl Deníku sociolog Martin Kreidl.

Z bezmála pětitisícového Adamova se na venkov bude příští rok stěhovat například Michal Juříček. „Chtěli jsme zahradu, ale to je ve městě problém. Poté jsme se rozhodli pro stavbu rodinného domu, jenže v Adamově pozemky nejsou. V okolí jsou navíc velmi drahé, protože je to blízko do Brna,“ uvedl šestatřicetiletý muž.

Rodina si nakonec vyhlédla pozemek v obci Kunice, kde žijí necelé dvě stovky lidí. „Vesnice nás okouzlila. Samozřejmě tam nejsou služby jako ve městě, ale to nám nevadí. Vše potřebné včetně školy a lékaře je v nedalekých Lysicích. Ve vesnici je také dost mladých rodin s dětmi, takže dcera se synem budou mít kamarádů dost. Těšíme se,“ dodal Juříček.

Mládí na venkově
- obec s nejnižším věkovým průměrem: Krasová 36,66 roku
- obec s nejvyšším věkovým průměrem: Kulířov 49,87 roku
- obec s nejnižším podílem dětí od 0–14 let: Kulířov 7,14 %
- obec s nejvyšším podílem dětí od 0–14 let: Bukovinka 23,37 %

Průměrný věk obyvatel tamní obce je podle Českého statistického úřadu necelých čtyřicet let. A zastoupení dětí do věku čtrnáct let tam mají páté nejvyšší v okrese. Téměř třiadvacet procent.

Nejlépe je na tom v této statistice Bukovinka. „Postavila se tady řada nových domů. Je to kousek do Brna, Blanska a Vyškova. Pro mladé rodiny je Bukovinka atraktivní také díky pěkné přírodě. Odhaduji, že developeři zde postaví ještě několik desítek rodinných domů,“ uvedl starosta Bukovinky Pavel Malík.

Podobně je na tom i Krasová, kde je průměrný věk necelých sedmatřicet let a z místních je téměř čtvrtina dětí. Za posledních třicet let se počet obyvatel Krasové téměř zdvojnásobil na současných čtyři sta třicet lidí. „Vesnice vymírala. Mladí utíkali do měst za prací. Před více než deseti lety jsme se rozhodli, že se pokusíme dát Krasové nový impuls. Vykoupili jsme pozemky a zasíťovali je. Postavilo se na nich pětatřicet rodinných domů. A deset dalších samostatných v okolí. A je to znát. Vesnice ožila a dokonce se sem vracejí i místní,“ poznamenal starosta Krasové Václav Vágner.

Další výstavbu už však v obci neplánují. I když by podle Vágnera mohlo v obci vyrůst další několik desítek domů. „Čtyři sta padesát lidí je podle mého pro Krasovou strop. Nebylo by dobré, aby se s vesnice stalo satelitní městečko. Nehledě na to, že na větší počet lidí tu není vybudované dostatečná infrastruktura. Na volných plochách jsme udělali dvě odpočinkové zóny pro místní a to je lepší řešení,“ dodal.

Na opačném pólu statistik stojí například obec Kulířov se sto sedmdesáti obyvateli, kde je průměrný věk bezmála padesát let. V obci žije jen přibližně sedm procent dětí.

Z měst na Blanensku mají nejvyšší věkový průměr, čtyřiačtyřicet let, Velké Opatovice. Před devíti lety tam žilo přes čtyři tisíce lidí. Nyní asi o čtyři sta méně. „Ve městě nebylo příliš pracovních příležitostí. Byty byly velmi levné a přesto o ně nebyl zájem. Teď už se to ale láme. Nevýhodou města je však špatná dopravní dostupnost. Bez auta se člověk do větších měst v okolí dostává velmi komplikovaně,“ uvedla realitní makléřka Eva Minaříková z Velkých Opatovic.