„Raději jsem vyrazil hned na začátek výlovu, protože vím, že tu bývá dost plno. Koupil jsem pěkného kapříka na zítřejší oběd, přijedou vnoučata. Bude klasicky jako řízek. Rozporcuji ho a vyříznu páteř, aby bylo co nejméně kostí. No a za čtrnáct dní pro další rybu na výlov Olšovce,“ usmívá se krátce po deváté hodině dopoledne Antonín Ryčl z nedalekých Olomučan.

S kaprem v kbelíku míří k autu. S podobnou výbavou ho v protisměru míjí Jiří Nerud z Brna. Z chalupy si se dvěma vnučkami Veronikou a Terezou přijeli k Dymáku také pro čerstvou rybu. Raději mají ale amura. „Očistíme ho a bude dnes na oběd. Žádné mrazák, čerstvá ryba je nejlepší. Amura moc kořenit nebudu, aby vynikla rybí chuť. Udělám ho na pánvičce na prudko,“ říká muž.

Jeho rodina včetně vnuček prý ryby miluje. „Když jsme na chalupě, tak si pravidelně jezdíme pro pstruhy do rybárny na Skalním mlýně. Je to lahůdka,“ dodává chalupář a míří s dětmi do fronty u kádí.

Před lovištěm rybářů stojí velké akvárium, které je v obležení dětí i dospělých. Hlavní atrakcí je menší sumec albín a pěkný candát. Společnost jim dělají dva několikakiloví kapři, amuři a štika. „Že tam nedáš prst, jak leží ten fousatý sumec,“ popichuje v legraci jeden z otců svoji dcerku.

Servis přímo na místě

Pozor, pozor! Rybáři nesou další čerstvou várku ryb v plastové vaničce k prodejním stánkům. Kapři a amuři. Ještě se mrskají, ale za chvíli skončí svou životní pouť v igelitkách nebo kbelících příchozích. Kdo chce, může si nechat ryby vykuchat, očistit nebo i naporcovat přímo na místě. Dvojice zručných rybářů s noži má plné ruce práce. Stejně tak mohou příchozí ochutnat rybí speciality z udírny.

Dole pod hrází se zatím po pás v bahně brodí několik rybářů s kesery. U výpusti nabírají další šupináče, které pak ve vaničce transportují výtahem na hráz. Tam jejich parťáci vylovené ryby třídí a odnášejí postupně ke stánkům. „Do vody jsme dnes lezli kolem sedmé ráno. Bylo kolem jednoho stupně nad nulou, auta namrzlá. Je to tvrdá, vyčerpávající práce, ale pohybem se člověk zahřeje. Vylovíme kolem dvaceti metráků ryb. Většinou se odhadem víc jako polovina prodá, zbytek vrátíme zpět do rybníku,“ vysvětluje syn majitele soukromého rybníku Petr Julínek.

Sumci se drží u dna

Největší zastoupení má podle něj v Dymáku kapr, amur a tolstolobici. V keserech však v sobotu uvízne i několik štik, candátů, línů a sumců. „Sumci se drží u dna, takže se nám je většinou podaří vylovit až mezi posledními. Jak mají metr dvacet třicet, tak už je do rybníku zpět nevracíme, protože by nám sežrali moc ryb. Dnes jsme chytili i jednoho malého albína. Měl asi pětačtyřicet centimetrů. Dali jsme ho do akvária, aby si ho mohli prohlédnout i děti,“ dodává rybář.

Kolem desáté dopoledne přichází největší nápor zákazníků. V okolí rybníku už není pomalu kde zaparkovat a tak je čas vyrazit domů. Stejně jako manželé Jeřábkovi z Blanska. „Vezeme si amura, kterého si uděláme v těstíčku s česnekem. Kapra rozporcujeme a zamrazíme. Ryby máme moc rádi. Skoro každý pátek jezdíme do pstruhárny na Skalní Mlýn,“ říká na odchodu z výlovu Miroslava Jeřábková.

Za čtrnáct dní bude v Jedovnicích zase rušno. Rybáři tam totiž zatáhnou sítě na největším rybníku na Blanensku. Na více než čtyřicetihektarovém Olšovci.