Alergiemi v Česku trpí skoro každé třetí dítě, zkušenosti s atopickým ekzémem má přibližně každé páté a astma trápí asi deset procent.

U Vojty se záhy po narození ukázalo, že péče o něj bude náročnější, než je běžné. Rozvinul se mu mokvavý atopický ekzém a hned u prvního příkrmu se objevila alergie. „Pět let po narození jsme neřešili prakticky nic jiného než potravinové alergie. Reakce nastala i na obyčejnou mrkev. Alergické záchvaty měl na potravinářská barviva nebo barviva v lécích, takže jsme měli hned od počátku ostrý start,“ vzpomínala jeho matka Michaela.

Záchranku musela synovi volat několikrát, jednou například po podání sirupu proti kašli. Vojta po něm začal otékat a dusil se. Problémy zavedly rodinu až k dermatologům a imunologům.

Postupně se k alergiím a ekzémům přidalo i astma. Vojta ale i přesto aktivně sportoval, hrál fotbal, florbal a plaval. Lékaři posílali chlapce na různé ozdravné a lázeňské pobyty, s jejich kvalitou ale rodina spokojená nebyla. „U některých jsem měla pocit, že se zasekli v době před čtyřiceti lety. Alergikovi se bohužel nedokázali vůbec přizpůsobit,“ popsala Michaela.

Zlepšení potvrdila i matka

Rodina poté objevila speleoterapii v jeskyni v Ostrově u Macochy. „Každý den jsme v jeskyni cvičili a hráli hry. Bylo to super,“ řekl Vojta, který už ozdravný pobyt v Ostrově u Macochy absolvoval dvakrát. Podle lékařů přírodní krasová jeskyně s vodou poskytuje čisté, klimaticky stálé prostředí bez alergenů, s vlhkostí, která dělá nemocným dětem dobře.

Vojta popsal, že se mu v jeskyni lépe dýchá a po pobytech je mu celkově lépe. Více než dvacet dnů v jeskyni je podle něj znát i několik měsíců. Zlepšení u syna potvrdila i jeho matka. „Kamkoliv jsme dříve jeli, museli jsme s sebou vozit dvě tašky léků. Teď jich potřebujeme sotva třetinu,“ přitakala Michaela.

Zlepšení zdravotního stavu chlapce po absolvování speleoterapie potvrdila také jeho ošetřující lékařka, primářka léčebny Hana Zmrzlá. „Zlepšil se natolik, že bylo možné část dlouhodobě užívaných léků na astma vysadit. Výsledek spirometrického vyšetření provedeného při posledním pobytu byl zcela v normě. Terapie pomohla Vojtovi také ke zlepšení fyzické kondice,“ vyjmenovala primářka. Dodala, že k chlapcově spokojenosti určitě přispělo také zmírnění problémů s ekzémem.

V Ostrově u Macochy teď vzniká nová léčebna právě pro děti s dýchacími a kožními problémy. Oproti té stávající pojme až třikrát více dětí s doprovodem. Ke krasové vodní jeskyni, ve které se speleoterapie koná, bude navíc mnohem blíž. Hotová má být příští rok. Zaplatí ji a provozovat bude Jihomoravský kraj. Náklady přesahují dvě stě milionů korun.

„Speleoterapii hradí zdravotní pojišťovny. Zájem o pobyt v ní je obrovský, a proto jsme se rozhodli nahradit starou léčebnu novou,“ potvrdila ředitelka organizace Jihomoravské dětské léčebny Kateřina Bednaříková. Připravují tam také nové procedury, například Kneippův chodník, saunu či bazén se slanou vodou.

Pobyty jsou většinou na dva týdny a děti v jeskyni tráví tři hodiny denně. Pod dohledem lékařů, fyzioterapeutů a dalších odborníků v ní cvičí a sportují. Speleoterapie v Česku funguje přes čtyřicet let. „Z praxe víme, že opakovaný pobyt v jeskyni dokáže děti posílit natolik, že klesá jejich nemocnost a nemusí tolik užívat antibiotika,“ sdělila doktorka Zmrzlá.

Zlepšují imunitu

Umělé jeskyně podle lékařky nemohou ty přírodní nahradit. „Nedochází zde k přirozenému procesu čistění, patřičné ionizaci a někdy mohou být naopak původem alergenů, které chronicky nemocným mohou paradoxně uškodit,“ popsala Zmrzlá. Velká výhoda vodních krasových jeskyní je podle odborníků ve vysokém podílů lehkých iontů, které se v podzemních útvarech nacházejí. Tyto ionty napomáhají lepšímu prokrvení orgánů, zrychlují odstraňování hlenu z dýchacích cest a zlepšují imunitu.

Jeskynní léčbu kvitují také ostatní lékaři a odborníci. „Cokoliv, co pomůže posílit schopnost organismu s vlivy prostředí bojovat, a vyhnout se tak pozdějším dopadům na respirační systém, vítáme,“ vyjádřil se přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno, Milan Sova. Dodal, že by bylo zajímavé prozkoumat vliv speleoterapie na stav postcovidových pacientů, kteří se stále potýkají s dechovými potížemi.

Podle Sovy za posledních padesát let významně stoupl výskyt astmatu a alergií. Mezi teorie, proč se tak děje, patří kromě znečištěného prostředí i to, že děti vyrůstají ve sterilním prostředí, nevytvářejí si přirozené protilátky, a jsou tak přecitlivělé na vnější podněty. Je s atopickým ekzémem se potýká až dvacet procent školních dětí, s alergiemi asi třicet procent a s astmatem deset. Celkově jsou tak v Česku statisíce takto nemocných školáků.