Po příjezdu na náves ve Lhotě je jasné, kudy teče řeka. Cestu na Oboru blokuje značka zákaz vjezdu. „Jestli jedete fotit rozvodněnou řeku, tak se dostanete jen ke šraňkám, dál se nedá,“ pouští redaktora do zákazu jeden z dobrovolných hasičů. Cestou míjí skupinky lidí, kteří s deštníky míří k železničnímu přejezdu. Hlouček dětí ukazuje směr.

Řeka sice teče od silnice poměrně daleko, ale jedno z ramen si razí novou cestu přes silnici. Projet dál do kopce k Oboře se nedá. Cestu zaplavila voda už ráno. Z protější strany si dva mladíci, zřejmě z Obory, fotí netradiční peřeje přes asfaltku. Voda se rozlévá na blízké pole a tvoří větší lagunu. Objevují se další příchozí. „Ve Lhotě byly s velkou vodou problémy odedávna. Jedné části blízko řeky se říká Benátky. Kdysi se tam při velké vodě plavalo na lodičkách,“ říká jedna z místních Jana Špinarová.

Přidává se další z přihlížejících. „Taková voda tady nebyla minimálně pět let. Spláchlo mi to celou úrodu na zahrádce. Brambory mám v háji. Ale co. Ještěže voda nenatekla do baráku,“ pousměje se Michal Vlach, který bydlí ve drážním domku kousek od zaplavené cesty.

O několik kilometrů dál po proudu řeky Svitavy žije pod jedním z blanenských mostů svérázný muž. Označení bezdomovec odmítá. Říká se mu Král Šumavy. Ve čtyři hodiny odpoledne dorazila do jeho příbytku přívalová vlna. Po jejím opadnutí se musel ve své chýši brodit dvaceti centimetry vody. „Museli odpustit vodu z přehrady Křetínky. Jinak to není možné. Na deset minut se hladina řeky zvedla o metr. Pak o půl metru klesla. Podle mě chtělo Povodí Moravy vyčistit koryto, a tak pustili vodu. Nejnutnější věci jsem stačil vynést ven, ale voda mi natekla do chaty. Je to nepříjemné, ale mě to nerozhodí. Zvládnul jsem už horší věci,“ říká pětašedesátiletý muž a dodává, že vodohospodáři by se podle něj měli o koryto lépe starat. „Řeka je zanesená a plná větví. Pak se někde zaseknou a je problém,“ míní.

Dlouhotrvající noční déšť znepokojil Jana Polešáka z Borotína. Stará se totiž o pálenici, která stojí u rybníčku. „Šel jsem to tam radši zkontrolovat. Rybníček byl vylitý a pálenice plná vody,“ popisuje muž, který ještě nestačil převléct mokré kalhoty. Spolu s hasiči odčerpává vodu, která dosahuje v prostorách pálenice výšky čtyřiceti centimetrů. Do budovy se dostala kanalizací. „Proto chceme začít řešit nový odtok. Jen ať už neprší,“ přeje si Polešák a pro jistotu instaluje do pálenice čerpadla, aby další příval vody odvedla.

Dopoledne měli ruce plné práce velkoopatovičtí hasiči. Nejdříve vyráží do Malé Roudky. „Požádal nás o to starosta. Hrozilo tam zaplavení rodinného domu, na který se valila voda z kopců,“ začne s rekapitulací Luboš Ptáček. Sedmičlenné komando poloprofesionální jednotky pak uslyší poplašnou sirénu a vyrazí k zaplavenému domku přímo ve Velkých Opatovicích. „Do sklepa se voda nahrnula kanalizací. Nasadili jsme tam tedy dvě plovoucí čerpadla. Najednou jsme dostali další hlášení,“ líčí Ptáček. Voda tentokrát udeřila v prodejně Jednoty a zaplavila. prodavačům cestu ke zboží.

„Mezitím jsme stihli pomoct ještě pracovní četě, která roznášela naplněné pytle do částí, kde se valila voda z polí. Vytvořili jsme tak hráz, která vodu odvedla do potoka,“ pokračuje hasič. A má další telefonát. Volá muž, který žije v domě v ulici Žleb. Hladina potoka tam stoupá a jemu se dostala voda do sklepa. „Voda mu tam zaplavila nový kotel, který nedávno zprovoznil,“ dodává Ptáček. Série zásahů velkoopatovických hasičů se krátce po poledni uzavírá. „Na operačním středisku si přitom mysleli, že jsme se zasekli už v tom prvním domě,“ pousměje se Ptáček.

JAN CHARVÁT
KAROLÍNA OPATŘILOVÁ