Jak bojujete proti drogám?
Na Blanensku máme dva terénní pracovníky. Ti působí v Blansku, Boskovicích a zajíždí i do Velkých Opatovic. Největším problémem, a to celosvětovým, je syndrom skryté populace. To znamená, že je malé množství lidí, kteří si přijdou říct o léčbu. My zachytíme pouze dvacet procent uživatelů drog a lámeme si hlavu, jak je dostat k nám. Musíme tedy vyjít ven, oslovit je. Nabízíme jim pomoc, mluvíme o jejich zdravotní a sociální situaci. Jsme vstupní branou do dalších služeb, třeba psychiatrické léčebny. Také je důležitá prevence HIV a jiných nakažlivých chorob. Takže vyměňujeme stříkačky a jehly. Jde o to vybrat i tu špinavou jehlu.

Co se pak děje s použitými jehlami?
Odvážíme je do k tomu určených zařízení, kde se likvidují.

Jací lidé berou drogy a proč?
Spousta lidí užívá drogy a nestanou se problematickými. U těch je jedno, jaké k tomu mají důvody a z jakých jsou rodin. Pak jsou tu problémoví uživatelé. Z praxe můžu potvrdit, že v téměř padesáti procentech jde o lidi, kteří mají jinou potíž v oblasti duševního zdraví. Trpí depresemi i vážnějšími poruchami. Pomáhají si drogou, po které se z počátku cítí dobře. V závěru jim je ale hůř, je to jako s alkoholiky. Řešili jsme případ jednoho chlapce, který k nám pak přišel s rodiči. Na sezení jsme zjistili, že se u něj depresivní stavy projevovaly už v dětství, ale nikdo si toho nevšiml.

Které drogy lidé berou nejčastěji?
Převládá marihuana. Z více rizikových je to určitě pervitin. Má totiž v republice dlouhodobou tradici. Současný pervitin navíc nemá takovou sílu jako ten před deseti, patnácti lety. Proto ho lidé užívají častěji, každý den. Dřív jej brali jednou za dva dny. Pervitin je sice levný, ale když se užívá každý den, je to ekonomicky náročné.

Jak je na tom z hlediska drog Blansko?
Srovnatelně s ostatními okresy. Dnes se smazaly rozdíly. Drogy nejsou jen ve městě, pronikly i do vesnic.