Právě halštatský pohřeb patří k jeho nejslavnějším nálezům. Spolu s řadou kotlíků, džberů, nožíků, jantarových perel a dalších prehistorických předmětů nalezl víc než čtyřicet kosterních pozůstatků.

„Mimo žároviště, zvláště v jeho blízkosti a ve střední části síně, bylo na ušlapaném jeskynním jílu nalezeno přes čtyřicet koster ve všech možných polohách. Byly roztroušeny po Předsíni všechny v jedné rovině, nebo byly uloženy hromadně společně, tak jak tam byly hozeny jako mrtvá těla a tak také musely zpráchnivět. Některým chyběla hlava, jiným ruce a nohy, některé měly ozdoby, jiné zase ne," zapsali Wankelova slova o nálezu vědci z brněnské Muzejní a vlastivědné společnosti v publikaci Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti.

Nálezy zůstaly do dneška jednou z největších archeologických záhad u nás. „Je to zároveň takové trauma moravské archeologie. Věda byla teprve v počátcích a řada informací se ztratila. V polovině 19. století se archeologie na univerzitách neučila, specializovaný vědní obor vznikl později, protože ji lidé praktikovali jako koníček," poznamenal vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Petr Kostrhun.

Wankel nebyl výjimkou, nadšeně objevoval a zachraňoval nálezy vlastním výzkumem i tím, že je skupoval. „V té době byly jeskyně systematicky vylupovány, kosti se totiž používaly v cukrovarech," vysvětlila v Internetové encyklopedii dějin Brna autorka Irena Loskotová.

Sestavoval kostry pro muzea

Archeolog vymyslel vlastní preparační metody a sestavoval kostry pro muzea v Mnichově či v Bernu. Jezdil na světové konference. „Reprezentoval nás za hranicemi. Byl mezinárodně nejuznávanějším archeologem českého původu ve své době," zdůraznil Kostrhun.

Rodák z Prahy si zamiloval Moravu po cestě z Vídně, odkud se vracel ze studií s kamarádem. Okouzlily ho romantické krajiny Litovelska a Mohelnicka, po studiích se rozhodl zůstat. Odmítl i nabídku lékařské práce v Cařihradu a odjel dělat hutního lékaře v Blansku. „Zajímavá pro něj byla krajina Moravského krasu, ale v Blansku na zámku v té době působili Salmové, kteří hodně podporovali přírodní vědy. Byl tam pokrok, investovalo se do technologií, žilo to tam. Dělníci v hutích mu navíc byli ku pomoci při průzkumech jeskyní," přiblížil Kostrhun.

Přestože pocházel z poloněmecké rodiny a nikdy se pořádně nenaučil česky, byl velkým vlastencem. „Založil i Vlastivědné muzeum v Olomouci, což bylo v té době jediné české vědecké centrum na Moravě," nastínil Kostrhun.