Na hodinovou show s hranými scénami a kaskadérskými kousky na koních podkreslenými vážnou hudbou z westernových klasik v podání Pražského filmového orchestru se před jedenáctou dopoledne těší například Ivan a Eva Majtánovi z Bratislavy. „Spojení westernu a symfonického orchestru v amfiteátru pod širým nebem jsme si nemohli nechat ujít. Bude to jiný zážitek, než při ostatních přestaveních, které jsme tu už viděli. Moc se těšíme na klasické melodie ze známých filmů, na kterých jsme vyrostli. Do Boskovic jezdíme už několik let a westernové městečko navštěvujeme pravidelně, bydlíme přímo tady a moc si to užíváme. Jsme fanoušci tohoto žánru. Večer se ještě chystáme na country bál ve stylovém oblečení,“ usmívá se Eva Majtánová.

Šerif městečka Luboš Jerry Procházka říká, že spojení westernu a filharmoniků byl jeho sen. „Jsem rád, že se uskuteční. Bude to jedinečná show pod širým nebem, propojení dvou světů,“ vysvětluje.

NEVŠEDNÍ SPOJENÍ

Začátek prvního koncertu však před jedenáctou hodinou oddaluje déšť, který zkrápí westernové městečko. Zhruba po čtvrt hodině se však vyčasí a do amfiteátru sestupuje strání had návštěvníků s podsedáky. „Velký Manitou stojí při nás, můžeme hrát,“ dodává v dobré náladě Procházka.

Se špičkovými hudebníky si s chutí v sobotu zahraje na housle také Helena Kocůrková z boskovické základní umělecké školy. Nevšední atmosféru si užívá hned od startu. „Pro filharmoniky je koncertování pod širým nebem v takových kulisách, s hranými scénami a kaskadéry na koních opravdu nevšední zážitek. Já osobně jsem nadšená. Moc se těším na melodie z filmu Poklad na Stříbrném jezeře nebo Sedm statečných. Srdcová skladba je pro mě ústřední melodie z westernu Tenkrát na Západě. Tu si hraju pro radost doma i s dětmi ve škole,“ vykládá hudebnice.

Začátek symfonické show startuje hromový potlesk a po něm už z protilehlého zalesněného svahu sjíždí kolem vodopádu a farmy na svém koni Ilči slavný náčelník Apačů Vinnetou. Následuje skladba z filmu Sedm statečných a publikum se postupně dostává do varu. Někteří ze statných zarostlých můžu s klobouky na hlavách se v hledišti rázem dostávají do klukovských let. „Bravo, bravo!“ zní z publika po jednotlivých skladbách.

Přichází elektrizující skladba od Ennia Morriconeho ze snímku Tenkrát na Západě a část přítomných je z ní úplně paf. „Mám husí kůži. Úplně mě to dostalo, to bylo něco nádherného,“ hlásí jedna ze starších divaček.

KAŇON S VODOPÁDY

V kaňonu s vodopádY, dřevěnou farmou, saloonem a dvěma jezery se postupně střídají herci s kaskadéry na koních a filmový orchestr šlape jako dobře namazaný stroj. I když na hudebníky začíná před polednem nepříjemně pálit slunce a do notových zápisů jim dují poryvy větru. V krátké pauze jdou tmavé obleky dolů na opěradla židlí. Jedinečná show končí po hodině skladbami z westernové komedie melodie Limonádový Joe aneb Koňská opera. A celý ansábl si vychutnává několikaminutový potlesk publika ve stoje. „Moje bezprostřední dojmy? Obrovská úleva. Počasí nám vůbec nepřálo. Neměli jsme generální zkoušku a kvůli dešti nazkoušeli asi jen třetinu představení. Byl to velký punk. Samozřejmě je na čem pracovat, ale jsem spokojený,“ usmívá se krátce po skončení Western Symphony režisér Igor Krištof.

Nadšený je v sobotu po poledni i dirigent Pražského filmového orchestru Jiří Korynta. „Počasí nás pěkně vypeklo. Ale nikomu se nic nestalo. Kaskadérům, koníkům, hercům, muzikantům ani nástrojům. Show jsem si náramně užil. Zatímco muzikanti se moc okolo koukat nemohli, já ano. Bylo to parádní přestavení a podle ohlasů publika se líbilo. Už se těším na večerní koncert,“ dodává dirigent a multiinstrumentalista.

NOVÉ PŘEDSTAVENÍ

Je možné, že v budoucnu zahrají špičkoví hudebníci v Boskovicích častěji. Ve středu 5. července tam pak publikum uvidí poprvé zbrusu nové divadelní přestavení Poklad na Stříbrném jezeře. To se bude hrát celé letní prázdniny a po třech letech nahradí původní příběh o náčelníkovi Apačů Vinnetouovi, který měl velký úspěch. Kopíroval film z roku 1963 na motivy knihy Karla Maye. Autoři se drželi originálních dialogů i hudby.

Práva koupili v zahraničí na tři roky. Nyní na stejně dlouhou dobu mají práva k další filmové indiánce. „Před třemi jsme se u tohoto nevšedního představení obávali propadáku. S ohledem na vysoké náklady na autorská práva, stavbu kulis, tým profesionálních herců a špičkových kaskadérů. Šli jsme do rizika, že Vinnetou už děti a mladou generaci nebude zajímat. Opak byl pravdou, jeho odkaz stále žije,“ říká na rozloučenou boskovický šerif Jerry Procházka.