Pro odborníky je však tato lokalita v Moravském krasu nesmírně cennou studnicí vědomostí. Tým špičkových vědců už několik let zkoumá v Býčí skále mykobakterie. Jejich životní cyklus, výskyt v krasových vodách, sedimentech a jiných složkách jeskynního prostředí mapují v různých projektech.
Nedávno se zaměřili na imunitní systém netopýrů, výskyt bakterií v netopýřích výkalech, jejich množení a možná rizika přenosu na člověka prostřednictvím guána. „I ve světovém měřítku se jedná o naprosto unikátní projekt. Jeho základním posláním je zjistit chování těchto mikroorganismů v tělech netopýrů a následně v jejich výkalech a v guánu, které se podílí na jejich šíření především v jeskynním prostředí. A současně vyhodnotit prevenci rizik při jejich případném přenosu na člověka nebo zvířata,“ řekl Deníku profesor Ivo Pavlík z Mendelovy univerzity v Brně.
Podle něj jsou tyto otázky v současnosti velmi aktuální. Netopýři jsou totiž označováni jako původci současných závažných onemocnění, kterými jsou SARS, MERS, Ebola nebo nyní Covid-19. „Středoevropští netopýři nejsou primárně zdrojem žádného zatím výše uvedeného původce onemocnění. Neprokázalo se to, takže panika není na místě. Kontakt lidí s nimi je v našich zeměpisných šířkách zcela ojedinělý až mizivý. Jiná situace je však v regionech, ve kterých jsou netopýři zdrojem potravy lidí. K jejich infekci dochází při kontaktu s jejich masem, krví, obsahem střev a jinými tělními tekutinami,“ vysvětlil Pavlík.
Přirozená čistička
Dodal, že odborníci zkoumají také výskyt mykobakterií v hnojivech, která obsahují zmíněné guáno netopýrů. Vyhodnocují i poznatky z ostatních jeskyní v Evropě. Například z Francie, Maďarska, Itálie nebo Slovenska, ze kterých vyšetřují vzorky guána. Býčí skála je však také jedinečná v tom, že jí protéká podzemní vodní tok, Jedovnický potok. Ten má při přesunu organické hmoty a bakterií včetně mykobakterií klíčový podíl.
Býčí skála je také zároveň významným zimovištěm netopýrů, kterých tu v chladných měsících zimuje přes tři a půl tisíce jedinců. Jeskyně fungují jako rezervoár různých mikroorganismů. Zároveň je ale také filtrují, uzamykají k sobě. „Jsou jakousi přirozenou čističkou. Ukazuje se, že některé patogeny dokáží na dlouhou dobu zadržet. Jedním z cílů projektu je zmapovat migraci těchto patogenů a jejich schopnost v podzemí přežít. A ta je vázaná mimo jiné i na život netopýrů nebo žížal, které jsou jedním z nejvýznamnějších zástupců naší jeskynní fauny. V tomto je Býčí skála jedinečným modelem,“ poznamenal přírodovědec Vlastislav Káňa z Muzea Blanenska, který se na život netopýrů specializuje řadu let.
Podle něj mají netopýři naprosto odlišný imunitní systém než lidé. Dostávají se do kontaktu s velkým množstvím patogenů, ale dokážou jim odolat. „Mají ho naprosto jiný než lidé. Polovinu života stráví zimním spánkem - hibernací. A ve druhé mají naopak zase tempo jako špičkoví olympionici. Prostě musí fungovat jinak. Jsou nesmírně odolní vůči velkému množství patogenů v okolí. Třeba středoevropské druhy netopýrů dokáží udýchat neuvěřitelné věci, přežijí extrémní podmínky. Na druhou stranu třeba netopýra velkého dokáže paradoxně zabít stres,“ dodal Káňa.
