K chystanému projektu větrných elektráren se Benešovští mohli vyjádřit v anketě. Do ní se ovšem zapojilo minimum místních, a Benešov se tak po Němčicích stal druhou obcí na Blanensku, kde dali lidé větrníkům tichý souhlas. Svolení obce k chystané stavbě bylo podmínkou. „Pozemek, kde mají věže stát, nepatří Benešovu, ale soukromému majiteli. Firma by zde ale bez našeho souhlasu elektrárny postavit nemohla. Další kroky už se obce netýkají.

Pokud se vše bez problémů podaří, větrníky zde budou do tří let,“ uvedl starosta Benešova Antonín Rus. Většinu lidí v Benešově nechala chystaná stavba v klidu. „Z celkových šesti set čtyřiceti lidí se jich do ankety zapojilo pouze patnáct. A ti s elektrárnami nesouhlasili. Ostatní se nevyjádřili,“ dodal starosta. Valný zájem nebyl ani o besedu se zástupci společnosti, která má stavbu na starosti. Věže firma postaví kilometr od obce a v dostatečné vzdálenosti od okolních vesnic. „Běžný život obce se tím nijak nezmění,“ vysvětluje možný nezájem lidí Rus.

Benešovským nejvíc vadil případný hluk a narušení rázu krajiny. „Věže nebudou stát na horizontu ani v nejvyšším bodu okolí. Někomu se jako dominanta krajiny líbí, jiným vůbec,“ dodal starosta. Pokud ke stavbě dojde, obec bude dvacet let dostávat ročně do obecní pokladny dvě stě tisíc korun anebo procentuální podíl z vyrobené energie.