Do jejího obchodu, jak tvrdí, chodí lidé nejčastěji pro rohlíky, chleba a uzeniny. Za velkými nákupy si ale raději zajedou i třicet kilometrů daleko, jen aby ušetřili.

Podle Jana Hrdiny z Asociace českého tradičního obchodu malé prodejny nejčastěji zavírají kvůli nízkým příjmům.

Potýkají se hned s několika problémy. „Mezi ně patří minimální mzda, kterou musí dát pracovníkovi. Pokud ale prodejna prodělává, je to náročné. Dalším problémem jsou velké řetězce, které úmyslně dávají podnákupní a podnákladové ceny. Lidé si tak raději zajedou pro mouku za sedm korun, než aby ji koupili za dvacet,“ podotkl Hrdina.

Další přítěží pro malé prodejny je, že jim legislativa neposkytuje žádnou podporu. To je podle Hrdiny v zahraničí běžné.

Poslední kapkou bylo pro mnohé zavedení elektronické evidence tržeb. Náklady na pořízení systému a jeho fungování jsou pro malé prodejny vysoké. „Jen zavedení pokladny mě vyšlo na dvacet tisíc. Každý měsíc navíc platím pět set korun za internet,“ líčí Kutálková.

Zavřené prodejny často začnou sloužit úplně jiným účelům. Typickým příkladem jsou dva nedávno zaniklé malé obchody v Rájci-Jestřebí na Blanensku. „Jeden skončil v ulici Oldřicha Blažka chvíli před EET. Nyní je z něj kuchyňské studio. Druhý zanikl letos v květnu na Jurkově ulici. Teď uvolněné prostory získali Vietnamci,“ uvedla starostka Rájce-Jestřebí Romana Synakieviczová. Ve hře je podle informací Deníku Rovnost přeměna na bistro.

Právě Vietnamci převzali i jediný obchod v Dražovicích na Vyškovsku. V tomto případě si ale lidé většinou změnu pochvalují. Podle starostky Miloslavy Smolkové mají lepší otevírací dobu a otevřeno každý den.

Obyvatelé obce do obchodu nejčastěji chodí pro základní potraviny. „Chodím sem pro rohlíky, chleba, mléko nebo máslo. Ale mají tam kdeco,“ chválila například Marie Minaříková.

Podle Hrdiny je problémem i vylidňování venkova. „Trend je takový, že prodejny budou i nadále ubývat. Nemyslím si ale, že by jednoho dne úplně vymizely,“ míní Hrdina.

MARIE MRÁZOVÁ