Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Nezvykle mnoho obrazů a soch. Těmi je vyzdoben kostel v Benešově, vystavěný v renesančním slo­hu.

„Dříve Benešov spadal pod farnost Knínice, takže lidé chodili pravděpodobně do kostela tam,“ řekl benešovský duchovní správce Pavel Koutník. Když byl v roce 1784 za císaře Josefa II. zrušen klášter v Hradisku u Olomouce, kam celé panství náleželo, bylo rozhodnuto, že se postaví kostel ve zdejších horách. O kostel měli však zájem ve více vesnicích. „Nakonec se předháněli Okrouhelští a Benešovští, a zvítězili obyvatelé Benešova, protože dříve složili tři sta zlatých jako počáteční vklad,“ uvedl kněz.

Vznik farnosti Benešov se datuje k 16. listopadu 1786, kdy se začal stavět kostel. Ještě než byl postaven, byla vysvěcena tehdy nově postavená hospoda, aby se tam prozatímně mohly konat bohoslužby. Než byla dokončena fara, byli kněží nějaký čas ubytováni v soukromých domech.

Praslý schod

Ke stavbě kostela se váže jedna pověst. Vedením stavby kostela byl pověřen nadlesní, který se snažil na úkor stavby obohatit. Na stavbu rovného stropu použil surové dřevo, které se za krátkou dobu znehodnotilo natolik, že rovný strop musel být po čtyřech letech stržen, aby se nezřítil. Po smrti nadlesní nalezl klid až tehdy, když byl pochován pod schody u vstupu do kostela, aby každý návštěvník šlápl na jeho ostatky, a tím byla odčiněna jeho vina. Návštěvníci kostela si určitě všimnou, že jeden ze schodů je prasklý. Mezi místními obyvateli se vypráví, že pokaždé, když byl tento schod vyměněn, opět praskl.

Místo dřevěného byl postaven klenutý strop. Jelikož by původní slabé zdi těžké klenutí neunesly, bylo třeba postavit podpůrné pilíře a zdi uvnitř kostela.

Délka kostela je třicet metrů, šířka deset metrů a výška stropu deset metrů. Nad vstupem do kostela je čtyřhranná věž, vysoká třicet metrů.

Oltář na jihovýchod

Zvláštností kostela je to, že oltář nesměřuje k východu, jak bývá zvykem, ale k jihovýchodu. Hlavní oltář pochází z konce osmnáctého století a obrazy vznikly kolem roku 1900. Křížová cesta je z roku 1949.

V roce 1998 se měnila střecha věže za měděnou. „Do báně byl uložen pamětní zápis, číslo Katolického týdeníku, mince, fotografie kaplí ve farnosti a historie kostela,“ řekl Koutník.

Pod kostelem údajně vedou tři chodby, které v době válek pravděpodobně sloužily pro obyvatele obce nebo okolních statků jako únikové.

Benešov měl být na konci války vypálen a zachránilo ho statečné vyjednávání tehdejšího duchovního správce Richarda Zavadila, který pomohl vypálení odvrátit. Benešovští se zavázali, že budou chodit na pouť do Sloupu a do Křtin poděkovat Panně Marii za záchranu. „Tento slib plní rok co rok sobotu před svátkem Seslání Ducha Svatého. Poutníci putují pěšky v hojném počtu a je zajímavé, že chodí i mnoho těch, kteří kostel běžně nenavštěvují. Letos uplynulo pětašedesát let od konce války a Benešovští ani jednou nevynechali, chodili i za totality,“ sdělil Pavel Koutník.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku.