Sokol ve Velkých Opatovicích letos slaví sto let. „Od roku 1910 se sokoli scházeli v hostinci Na Kocourku. Tam měli pronajatý sál, kde cvičili,“ nahlédla do historie autorka výstavy Zdeňka Budínová.

Podle ní pak setkávání sokolů utnula první světová válka. Z bojů se zpátky domů nevrátilo osm mužů. Přesto se začali sokoli po válce opět scházet. Zatoužili i po vlastním sále. „Ve středu města zbourali bývalý zámecký pivovar a na toto místo položili základní kámen sokolovny,“ pokračovala Budínová s tím, že každý člen sokola tam odpracoval sto padesát hodin. Někteří do stavby vložili i své peníze. „Sedláci zase poskytli zadarmo své povozy i dřevo,“ dodala.

Velkoopatovický sokol se v těch časech mohl pochlubit stovkou členů. V roce 1933 byla sokolovna podle návrhu místního Václava Marka postavena. „Prvním náčelníkem sokola byl Jan Švéda. Otevření sokolovny se bohužel nedožil,“ podotkla žena.

Velkoopatovičtí sportovci jezdili na sokolské slety do Prahy do roku 1948. „Pak slety nahradila spartakiáda. Později ale byly znovu obnoveny. Naposledy cvičily velkoopatovické ženy na sletu v roce 1994,“ doplnila Budínová. Kromě cvičenců patřili pod sokol i divadelníci, kuželkáři či fotbalisté. Nyní trénují pod hlavičkou Sokola i tenisté, vojbalisté a florbalisté.

Na výstavě si kromě fotografií ze sletů a spartakiád lidé prohlédnou také sokolské originální kroje. „Mužský kroj se skládá z černé čapky s ozdobou, šponovek, červené košile a vysokých holínek. Nechybí ani výšivka s nápisem Velké Opatovice. Dále vystavujeme ženský i dívčí kroj,“ popsala Budínová. Lidé mohou nahlédnout také do popsaných kronik a obdivovat diplomy, které sportovci vybojovali během let v různých disciplínách. Ve vestibulu stálého kina se blýskají i poháry vítězů. Výstava bývá otevřená každou neděli od dvou do čtyř hodin odpoledne.

Při příležitosti stoletého výročí byli oceněni i ti, kteří pro tělovýchovnou jednotu dýchali. Do dějin velkoopatovického Sokola se tak vepsali třeba fotbalisté bratři Kouřilové.