Už v devatenáctém století se do lázní ukrytých v lesích ve Velké Roudce u Velkých Opatovic sjížděli lidé s plicními, kožními, revmatickými, trávicími či nervovými neduhy. Klima tamních lázní bývalo srovnáváno s Priessnitzovými lázněmi v Jeseníku. Ale jak šel čas, zůstaly z vyhlášených lázní jen ruiny. Magda Kalová, která žije v Tišnově, by okouzlujícímu místu ráda vrátila alespoň část dřívějšího lesku. Areál chce proměnit v ekologické lázně.

Pozemky s chátrajícími budovami, rybníčkem i léčivými prameny se už několik let snaží potomci původních majitelů prodat. Dosud marně. Magda Kalová se k nabídce realitní kanceláře dostala náhodou. „Asi deset let se zabývám historií rodu Müllerů, což byli uhlobaroni na Oslavansku, od nichž v roce 1901 naše rodina koupila jeden z jejich domů. A přitom jsem zjistila, že vlastnili i lázně ve Velké Roudce. Byla jsem se tam podívat. Překvapilo mě, jak je to klidné, krásné místo. U realitní kanceláře jsem si ověřila, že je stále na prodej,“ popisuje Magda Kalová.

Lázně možná budou pro cukrovkáře

Místo ji okouzlilo natolik, že se chce pokusit jej zachránit. „Bylo by škoda, aby areál úplně zpustl,“ míní. Iniciovala proto vznik občanského sdružení Pramínek a hledá informace, možnosti a lidi, kteří by pomohli uskutečnit její záměr. Tím jsou lázně spojené s ekologickým vzdělávacím centrem, přičemž celý areál by měl být ekologicky energeticky soběstačný. „Zabývám se také myšlenkou, že by lázně mohly být zaměřené na lidi trpící cukrovkou a celiakií, protože ti nemají kvůli specifickému způsobu stravování příliš možností, kde trávit dovolenou,“ řekla dále Kalová.

Na vzkříšení areálu bude potřeba dost peněz. Magda Kalová doufá, že její záměr je natolik zajímavý, že bude možné na něj získat dotace. „Budu se snažit domluvit s městem Velké Opatovice a zjistit možnosti získání dotací. Ty asi budou rozhodující. Samozřejmě počítám s tím, že to bude běh na dlouhou trať,“ dodala.

Velká Roudka je místní části města Velké Opatovice. Starostovi města Jiřímu Bělehrádkovi se plán na vznik ekologických lázní líbí, ale zatím je zdrženlivý. „Nápad paní Kalové mám na stole, budeme o tom muset jednat. Podpoře se určitě nebráníme, ale finančně to nevidím moc reálně, protože nyní dáváme spoustu peněz do čistírny odpadních vod. Ale samozřejmě by bylo výborné, kdyby vedle akvaparku a kartografického centra byla v našem regionu další zajímavost. Navíc je škoda, že areál chátrá,“ vyjádřil se starosta.

Partnerství venkova: požádáme o dotace

Velká Roudka leží na území Místní akční skupiny Partnerství venkova. „Záměr na vybudování lázní je zajímavý. Rádi bychom se na něm podíleli, takže chceme pomoci zpracovat žádost o dotaci,“ uvedl manažer místní akční skupiny Petr Dvořáček.

Lázně ve Velké Roudce byly podle některých zdrojů založeny v roce 1805, podle jiných v roce 1839, majitelem borotínského velkostatku. Ve vanových koupelích, které měly až čtrnáct kabinetů a sprch, se léčili hlavně movitější pacienti, kteří do Roudky jezdili až z Vídně. Po první světové válce zájem o lázně upadl, druhá zlatá éra je čekala ve třicátých letech minulého století, kdy areál koupil Vladimír Fišnar z Brna. Po roce 1948 byl areál znárodněn. Později se stal rekreačním střediskem Zetoru Brno nazvaným Rudý prapor. Postupně chátrající areál pro různá školení sloužil ještě v osmdesátých letech. Nyní jsou původní lázeňské budovy v dezolátním stavu a celý areál je zanedbaný. Zubožený se vrátil do rukou potomků původních majitelů.