Vysoká rampa, motorka letící vzduchem. Takový výjev možná překvapí řidiče nebo cyklisty jedoucí kolem výrobních hal na okraji Blanska. Město se rozhodlo podpořit tamního sportovce Michala Špičáka a poskytnout mu díl pozemku, aby tam mohl trénovat.
Místní mají přitom z motorkářů obavy. „Mě se to nelíbí. Začne to jedním a nakonec se tam začnou sjíždět celé party. Jak to chtějí uhlídat?“ ptala se třeba Hedvika Pavlišová.

Nadšenci pro motokrosové motorky naopak nápad vítají. Nemají na svých strojích kde jezdit. „Dobrý nápad. Lepší než jezdit někde po poli,“ ocenil Martin Reška, který plánuje vyměnit silniční motorku za motokrosovou.

Zástupci města uklidňují, že motorkářské skupiny ve Vojánkách obyvatele rušit nebudou. „Pozemek dostane do výpůjčky amatérský sportovec pro trénink Freestyle Motocrossu a to do třicátého června příštího roku,“ informovala Jana Mynaříková z oddělení pozemků investičního odboru blanenské radnice. Z celkové plochy čtyřicet tisíc metrů čtverečných bude mít Špičák k dispozici necelých devět tisíc.

Na nich postaví vysokou rampu, na které bude pod dohledem motokrosové legendy a průkopníka freestylu u nás Petra Kuchaře trénovat skoky a triky. Nezvaní návštěvníci se k rampě nedostanou. „Prostor bude zabezpečený. Tak, aby tam nikdo nemohl ani na tréninky, ani když tady nebudu. Je to nebezpečné,“ ujistil Špičák.

Smlouva s městem ještě podepsaná není. „Záleží na tom, jestli se sem dostane těžká technika, kterou potřebujeme ke stavbě rampy. To vyzkoušíme hned, jak bude mít majitel stroje čas,“ dodal Špičák.

Záměr pronajmout a následně prodat poslední čtyři hektary v zóně Vojánky vypsali Blanenští už počtvrté. Loni si totiž plány dvě z pěti firem rozmyslely. „Nevyužitá by zůstala plocha v zadní části pozemku. Kdyby potom měla zájem větší firma, nemohli bychom jí nabídnout dostačující místo,“ odůvodnil další kolo soutěže starosta Blanska Ivo Polák. Minulý pátek na radnici otevírali obálky s nabídkami společností. Přišlo jich celkem pět. „Jedna z firem má zájem o celý pozemek,“ dodal starosta.

Průmyslovou zónu začali Blanenští budovat v roce 2003. Na technické vybavení si město vzalo úvěr ve výši třiceti milionů korun, další čtyři zaplatilo z vlastní pokladny. Podařilo se získat i dotace, víc než dvaadvacet milionů korun. Z třinácti hektarů zbývá zaplnit poslední čtyři.