Rekreační areál Žalov v Hodoníně u Kunštátu letos zeje prázdnotou. Turisté se do bývalého internačního tábora pro Romy nehrnou. Už v červnu jej totiž měl odkoupit stát a rekreaci tak stopnout, což se nestalo. Majitelé Žalova teď mají existenční potíže.

Nejistotu pociťují majitelé Žalova už druhým rokem. Jejich areál se má proměnit v muzeum s programy pro školy týkající se romského holocaustu. „Pořád se nic neděje. To, že se sliby nevyplnily, nás hodně ovlivnilo. Nemáme letos žádné klienty. Lidé si myslí, že už nejedeme, protože je areál prodaný, ale tak to není,“ vysvětlila majitelka Alena Vojtová. Ještě před dvěma měsíci ji zájemci o ubytování v Žalově bombardovali telefonáty. „Nevěděla jsem, co jim mám říct. Netušila jsem, jestli toto léto ještě otevřeme,“ zoufá Vojtová. Zbývá jí jediné. Čekat.

V únoru jednal s Vojtovou ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb. Podle jeho mluvčí Lejly Abbasové vedl jednání, v květnu plány s bývalým cikánským táborem schválila vláda. „Ministr Kocáb sehnal také potřebné peníze. Když jsme však měli začít uskutečňovat plány, padla vláda. Dále bude cena areálu vyšší než ta odhadní, takže je potřeba zažádat o výjimku,“ zdůvodnila Abbasová, proč Žalov stát neodkoupil už v červnu.

Otázku Žalova nyní řeší ministerstvo školství. Kocáb však na projekt stále dohlíží. „Žalovu se intenzivně věnuje i v těchto dnech,“ dodala Abbasová.
Podle Ondřeje Gabriela z ministerstva školství by mělo k odkoupení Žalova dojít v září. „Požádali jsme ministerstvo financí o převod peněz. Na výkup je určená částka dvacet milionů korun, přes sedmdesát milionů si vyžádá úprava areálu,“ přiblížil Gabriel s tím, že v jednání je spolupráce s Muzeem romské kultury a jednou vysokou školou. Lidé z muzea se postarají o exponáty a úpravy pietního místa, vysokoškoláci zase o vzdělávací programy. „S otevřením počítáme příští rok nebo v roce 2011,“ podotkl Gabriel.

S majiteli Žalova nyní vyjednává Gabriela Hrabaňová z Rady vlády pro národnostní menšiny. „Jsme si vědomi, že majitelé na tom už druhým rokem tratí. Povedlo se nám ale navrhnout cenu výkupu, která jednou tolik převyšuje odhadní cenu, a to odpovídá ušlým ziskům,“ míní Hrabaňová. Podle ní neexistuje místo, které se zabývá romským holocaustem a romskou kulturou. „V Žalově je cítit duch toho místa a to propojíme s romskou kulturou,“ uvedla Hraboňová.

V Žalově zůstaly dva původní dřevěné vězeňské domy z druhé světové války. Jeden nyní slouží jako ubytovna, druhý jako restaurace. Internačním táborem prošlo téměř tisíc čtyři sta Romů.